Před týdnem vylezl na nejvyšší vrchol světa, včera už si byl zaběhat na Vrbenských rybnících. Devětatřicetiletého budějčáka Martina Jáchyma odjakživa lákaly vysoké hory. Před více než dvěma lety vystoupal na vrchol své první osmitisícovky Manaslu. Od té doby měl v hledáčku Everest, který chtěl vylézt ještě před čtyřicítkou. Minulý pátek se mu to s kyslíkem a Sherpou podařilo, a je navíc teprve druhým Jihočechem, který se může výstupem na střechu světa pochlubit.

Celou dobu máte v hlavě, že půjdete něco málo mezi pěti až sedmi kilometry. Jen s posledním stoupáním dosahujícím šest set výškových metrů. Na konci Monjo tedy projdete kolem vojenského checkpointu a projdete branou do národního parku Solokhumbu. A jako první sejdete dlouhé schody dolů k řece. Stále s myšlenkou, že potřebujete dnes jít nahoru. Jakákoliv cesta dolů znamená „o to víc nahoru“.

U Nepálu si mnoho lidí ihned představí Himaláje a hory. On také výškový profil země je zajímavý. Na jihu se rozprostírá národní park Chitwan, který simuluje takové safari. Lze zde zahlédnout nosorožce nebo tygry. Ten leží 415 m.n.m. Hlavní město Káthmándú je 1400 metrů nad mořem vysoko a Lukla leží v nadmořské výšce 2860 m.n.m. Pro srovnání naše nejvyšší hora Sněžka měří 1603 metrů, nejvyšší hora Tater Gerlachovský štít je vysoký 2654 metrů a nejvyšší hora Alp MontBlanc má 4807 metrů. Takže po příletu do Lukly se již pohybujete nad úrovní Tater.

Káthmándú, hlavní město Nepálu, je populačně velké jako Praha. Takže nebyl problém najít jiný hotel. Potřebovala jsem jen někde nechat cestovní tašku po dobu večeře a na pár hodin si lehnout. Hned po půlnoci jsme totiž vyrážela místním minivanem na další letiště Ramechhap. Vnitrostátní lety do Lukly jsou odkloněné v hlavních trekařských sezónách na letiště Ramechhap. Mezinárodní letiště v Káthmándú Tribhuvan má co dělat, aby odbavilo mezinárodní lety.

Při jedné procházce v lese se psy jsem se zúčastnila debaty. Anička, která věděla, kam cestuji, potkala známou a ptala se: „Neuvěříš, kam jede?!“ Známá netušila, tak si nechala otázku zodpovědět. „Do Nepálu! No, není blbá?“, reagovala Anička. Dočkala se jen rozpačitého úsměvu a odpovědi „Vždyť je mladá, jen ať jede a užije si!“ S tím se Anička nesmířila a pokračovala: „A víš s kým jede? Sama!“ Na to už přišla odpovídající reakce: „No to je blbá!“

Na události v Nepálu je třeba reagovat, znělo motto již od prvních dní z médií… Je nám ctí se prostřednictvím benefičního koncertu přidat a přispět prostřednictvím sdružení Namasté Nepál na humanitární sbírku určenou na podporu obyvatel nepálského venkova, které postihlo katastrofální zemětřesení na sklonku dubna 2015. Sbírka je prioritně cílena na obnovu vesnic a pomoc rodinám v oblasti Kosidekha, asi 40 km východně od Káthmándú. Mnohé domy jsou v troskách a obětí na životech jsou stovky dle posledních zpráv.

Středomoří si vymyslelo bájnou Atlantidu, křesťané posunuli ráj, který si zaslouží až po smrti, na nebesa, ale Himálaj ukrývá sen Šangri-la. Krajinu opojné blaženosti a věčného blahobytu ležící pod ledovým trůnem božstev. Objevit ji nyní můžete i v Českých Budějovicích.

Přípravy vrcholí, do odletu zbývá jen pár hodin. Tříčlenná parta Jihočechů zamíří v pátek na expedici do Nepálu, aby se pokusila o prvovýstup severní stěny šestitisícovky Kangchung Peak. Budějčáci Martin Kleštinec s Davidem Kovaříkem a Tomáš Svoboda ze Strakonic mají před sebou velkou výzvu.