Další díl Drbny historičky se věnuje Piaristické ulici, která byla centrem dění. Dokonce v ní byla otevřena první kavárna, ve které se uzavíraly velké obchody. A víte, jak se ocitly na Piaristickém náměstí tradiční trhy? I o tom se v novém díle seriálu zmiňuje historik Jan Schinko.

Jindřich Librarius, byl prvním převorem zdejšího dominikánského kláštera. Zemřel v roce 1281 a po celou dobu existence kláštera byl považován za blahoslaveného. Stál u zrodu Českých Budějovic, podle mladších legend byl přítelem a zpovědníkem krále Přemysla Otakara II. Vědci teď v klášteře na Piaristickém náměstí objevili jeho ostatky.

Dobroty ze zvěřiny, ryb, hub, jablek, hrušek a pečených brambor, k tomu dobré víno nebo burčák. Pátý ročník hodování na podzimních plodech je tady. V Zahradě borovanského kláštera se můžete navíc těšit na kuchařskou show, hudební doprovod nebo vernisáž. Vstup je zdarma.

Jaké je nejstarší vyobrazení Českých Budějovic? To už asi nikdy nezjistíme. Kde je pravda? Samozřejmě, že se jako odpověď nabízí všeobecně známá veduta od Jana Willenberga z jarních měsíců roku 1602. Je nádherná, přesná, precizní. Willenberg má velkou zásluhu na mapování historie českých měst, hradů a klášterů. Nenamaloval pouze naše město, ale např. i Jihlavu, Prahu, Pardubice. Celkem se zachovalo více než 30 topograficky přesných vedut, jejichž byl autorem.

Dominikánský klášter s chrámem Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích se mimořádně otevře veřejnosti zítra, ve čtvrtek 19. července, večer. Na programu jsou dvě komentované prohlídky.

Začíná desátý ročník festivalu Na dvanácti strunách a v klubu Velbloud vás čeká dvojkoncert Gwyna Ashtona a Petera Aristonea.

Na snímku z archivu Arnošta Matschina je zachycena Panská ulice při pohledu z Hroznové. Podle reklamní tabulky na vlevo Staré rychtě „Vincenc Boček, krejčí“ byl snímek pořízen mezi roky 1904 a 1934, poněvadž v těchto letech Vincenc (také Čeněk) Boček v Panské šil. Ať už to bylo před 1. světovou válkou, nebo po ní, nedá se říci, vida domy na snímku, že by se režimy c. k. a ČSR o Panskou zajímaly, nebo že by se tam někdo z místních úřadů šel podívat.

Jestli netoužíte po davech turistů a jste spíše příznivci klidné pohodové turistiky, budou pro vás Borovany na Českobudějovicku tím pravým ořechovým. Borovanský klášter bývalých augustiniánů je jedním z nejmenších v Čechách a možná právě proto místem, které vás prý okouzlí pocitem, že nebe nad ním je modřejší. Dnes nově opravený areál vydechuje pohodu a klídek, a přesto nabízí spoustu vyžití. Po celé léto klášter ožívá kapelami různých žánrů takzvanou Borovanskou kulturní mozaikou. A co všechno nabídne, prozradila vedoucí kultury v Borovanech Magdaléna Hluštíková.

Na pohlednici pořízení před rokem 1930 zachytil fotograf zákoutí města, kde se v klidu bílí, máchá a suší prádlo, zastaví se chlápek na kole a s druhým probírá, jak jde život. Pohlednice má název „Partie u zadního mlýna“. Asi autor pohlednice nebyl z Budějc.

Vyšebrodské cisterciácké opatství zahájilo po šedesáti letech prodej ryb. V restitucích získalo 22 hektarů rybníků, z nichž ryby pocházejí. Jedná se o vodní plochy v okolí Vyššího Brodu. Opatství nabízí zákazníkům kapra, pstruha duhového, sivena amerického, lína a amura.