Kuriózní případ řešili v pondělí večer českobudějovičtí strážníci. Pětačtyřicetiletý muž se rozhodl dokončit vyobrazení koňského spřežení na zdi Muzea koněspřežky. Domaloval cestující, obličeje i oči. Skončil v rukách policistů.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje průkopnické stavbě koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince. Franz Anton Gerstner překonal dobové technologie i předsudky, ale kvůli údajně vysokým nákladům musel projekt opustit. Přečtěte si, jak vypadala cesta do Lince s přestávkami na koláče a oběd a proč Gerstner už tehdy tušil, že koně brzy nahradí parní stroje.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací ke stavbě první koněspřežné železnice na evropském kontinentu. K čemu měla původně sloužit? Jaké osobní spory provázely Franze Antona Gerstnera, že nakonec odešel až za oceán? A proč dnes stojí muzeum koňky stranou původního centra dopravy?

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko opět podíval na dobu, kdy nejen České Budějovice křižovala koněspřežka. Přečtěte si, jak tenkrát vypadala cesta do Lince, kde se do koňky nastupovalo a v kolik hodiny se na dlouhou cestu vyráželo.

Ani tento týden nebude chybět další díl naší rubriky Drbna historička. Historik Jan Schinko se v něm tentokrát podívá na první českou železnici, která vedla z Českých Budějovic do Lince. Dráha, jejíž stavba začala již před 200 lety, byla dlouhá 128 kilometrů a vlak na ní byl tažen koňským potahem.

Ještě než na kolejnice vyrazily parní lokomotivy, běhali mezi nimi koně. Koněspřežné dráhy vznikaly zkraje 19. století a jejich vozy se pohybovaly po lehkém svršku. "Koňka" snižovala dopravní náklady, protože kůň byl po kolejích díky snížení jízdních odporů schopen utáhnout těžší náklad, než na formanském voze. Přesto éra těchto drah trvala krátce a brzy je vytlačila parostrojní železnice. V Evropě se koně s povozy na kolejích poprvé rozběhli mezi Českými Budějovicemi a rakouským Kerschbaumem. Tato dráha postupně spojila Budějovice s rakouským Lincem a v letech 1831-1869 sloužila hlavně k dovozu soli z hornorakouské Solné komory. Doprava na trati byla zahájena 1. srpna 1832 a skončila po 40 letech, 12. prosince 1872.

Drbna historička se v dalším díle věnuje nádraží a vlakům. Víte, kdy byly postaveny první budovy železničního nádraží pro parní lokomotivy? A kdy vůbec do Budějc přijela první parní lokomotiva a proč nebyla slavnostně uvítána? To se dozvíte v dalším povídání Jana Schinka.

Historik Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na Muzeum koněspřežní železnice. Co mu předcházelo a jak to bylo s koňkou?

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích vydává v těchto dnech publikaci s názvem Strážní domky a drážní strážníci - Strážní domky a život drážních strážníků na koněspřežní železnici České Budějovice - Linec. Kniha je neprodejná a je na požádání k dispozici v Jihočeském muzeu.

Česká železnice se může pochlubit historickým unikátem. Před 185 lety, 30. září 1828, byl zahájen provoz koněspřežné dráhy, která se stala první stavbou svého druhu v kontinentální Evropě. Dráha spojovala České Budějovice s rakouským Lincem a v plném provozu byla od roku 1832.