Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky věnuje Pekárenské a Pražské ulici. Na jejich rohu stál totiž dům, ve kterém sídlil hostinec U Města Tábora. Připomněl hostinské, kteří se zde měnili, ale i další provozovny, které v budově byly.

Milí přátelé, na začátek se musím omluvit, protože v prvním dílu našeho povídání o Armaďáku jsem psal, že zmizely ze střechy Slavie nevzhledné komíny. No, ony nezmizely všechny, jen některé a ty zbývající byly sníženy, takže nyní nepůsobí tak rušivě jako dříve.

Ve večerních hodinách 12. září 1938 má Adolf Hitler závěrečný projev na sjezdu NSDAP v Norimberku. Projev je přenášen rozhlasem a je velmi štvavý proti ČSR a prezidentu Benešovi. Hitlerova řeč je signálem k henleinovskému povstání v českém pohraničí. K ozbrojeným střetům, během kterých padne řada českých četníků a policistů, dojde prakticky jen v západočeském pohraničí, ale v ostatních oblastech dochází alespoň k silným demonstracím.

V květnových obecních volbách roku 1938 získala Henleinova SdP 90 % německých hlasů. V jižních Čechách byly hlavními baštami henleinovců Český Krumlov a Vyšší Brod. Naopak v Novohradských horách si v řadě obcí udržela převahu německá sociální demokracie. Proto zde v létě 1938 podnikl Konrad Henlein velkolepou okružní cestu, doprovázen a hoštěn hrabětem Karlem Buquoyem, který byl ale manipulován svými lesními správci a horlivými henleinovci Soukupem a Schwalbem, kterým se nedokázal vzepřít.

V měsíci září si připomínáme již 78 let od tragických událostí roku 1938, kdy přijetím takzvané mnichovské dohody přišla ČSR o své pohraniční oblasti a de facto i o svou samostatnost, protože další cesta už vedla nenávratně k okupaci jejího zbytku.