Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Lidické třídě. Víte, jak se jmenovala masna, která zde sídlila? Její název se podle Schinka dokonce uchoval až do dnes. To samé se nedá říct o cukráři, který měl prodejnu na druhém rohu ulice. Na Lidické sídlil také holič, který stříhal za dvě korun všechny kluky v okolí. Víte jak se střihům od něj říkalo?

Ve středu uplyne přesně 76 let od vydání prvního výtisku Jihočeské pravdy, která měla navázat na tradici předválečných komunistických novin Jihočeský dělník. Noviny připravili s dalšími spolupracovníky na jaře 1945 O. Nouza, Karel Augustin a Richard Šerý. Vydavatelem byl tehdy Krajský výbor Komunistické strany Československa.

Uplynuly zhruba dva měsíce od výroku odboráře Bohumíra Dufka, který rozpoutal vlnu emocí především na sociálních sítích. Poté, co se nechal slyšet, že Česko potřebuje jen polovinu nynějších restaurací a zbytek jsou podle něj pouze nálevny, kde se podává alkohol, schytal nejen od živnostníků v oboru ostrou kritiku. Na jeho výrok nyní navázal předseda KSČM Vojtěch Filip, který částečně s jeho slovy souhlasí.

Od nedávné prohlášení odboráře Bohumíra Dufka se distancují také jihočeští odboráři. Jako nevhodné je považuje například Jihočeský odborový svaz KOVO. „Podobné výroky ostře odmítáme. Rozdělovat podnikatele na ty, které musíme v covidové krizi podporovat a na ty, které můžeme nechat krachovat, je zcela nepřijatelné,“ sdělil médiím zmocněnec jihočeského sdružení odborového svazu KOVO Jan Janoušek.

O čem psaly noviny před jednatřiceti lety? Den po 17. listopadu 1989? Pokud si myslíte, že byl tisk plný demonstrace, jste na omylu. Drbna omrkla některé dobové titulní stránky a nestačila se divit.

Nedávné prohlášení odboráře Bohumíra Dufka pořádně hnulo žlučí podnikatelů a živnostníků napříč celou republikou. Do předsedy Asociace samostatných odborů se nyní opřel majitel hlubocké reklamní agentury Martin Hájek. Ten nechal na čtyřech místech vylepit billboardy upozorňující na Dufkovo vyjádření.

Zemřel předrevoluční generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Bylo mu 97 let. Uvedla to televize CNN Prima News, podle které se dnes konal Jakešův pohřeb v pražském motolském krematoriu. Jakeš se do povědomí zapsal zmateným a místy až bezelstně upřímným projevem z Červeného Hrádku na Plzeňsku z července 1989, jehož nahrávka bavila lidi v celém tehdejším Československu.

Jana Přeučila známe jako herce a mimo jiné vysokoškolského pedagoga. Jen málokdo však ví, že i jeho se dotkly komunistické politické procesy v padesátých letech. Společně s Miladou Horákovou stanul před soudem jeho tatínek František, majitel nakladatelství Pamir a poslanec za Československou stranu národně socialistickou.

Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje také jeho pořad na internetové televizi Stream. Držitel ocenění Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal o tom, co ho nejvíce štve na dnešní politické kultuře, proč má chuť vstoupit do politiky a také o zapomenutých hrdinech nedávné doby.

Jak se dotkly události kolem února 1948 Jihočeského národního divadla? Ovlivnily nějak repertoár? A co všechno divadlo hrálo? To se dozvíte v dalším dílu Drbny historičky od Jana Schinka.