Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na Adalberta Lannu. Tedy na jeho pomník, který stojí mezi Kanovnickou ulicí a Lannovou třídou. V roce 1945 byl stržen, ale do té doby přežil několik politických systémů.

Na pohlednici pořízené před rokem 1912 je v záběru Lannovka od sadů směrem k nádraží. Vlevo na rohu ještě stojí klasicistní Neubauerův dům z roku 1827. Středem Lannovky probíhají promenádní aleje lázeňského typu. Aleje byly moderní. Zakládaly se i po roce 1918. Okrašlovací spolek měl heslo „Sázíme stromky pro potomky“. Aleje v Lannovce však promrzly za rekordního mrazu v únoru 1929.

Na sobotní odpoledne jen tak nezapomene muž, který měl na Lannově třídě konflikt s městskou policií. Anebo na něj možná už dávno zapomněl - byl totiž namol opilý. Jak jinak si vysvětlit, že si chtěl z auta strážníků udělat taxík. Muži zákona ale pro jeho potřebu samozřejmě neměli pochopení.