Strakonické muzeum zve na dvě jedinečné výstavy: Malba na porcelán Rudolfa Vozára a Mozaiky Magdaleny Kracík Štorkánové. Obě výstavy představí tradiční řemesla s hlubokým uměleckým přesahem a potrvají celé léto.

V Borovanech u Českých Budějovic nebude ani letos chybět Borovanská kulturní mozaika. Jedná se o pestrou mozaiku kulturních akcí mnoha žánrů v atmosféře prostor bývalého augustiniánského kláštera. Pojďme si představit z jakých střípků bude složená a na co se můžete těšit v červnu a červenci.

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky podíval na Dům u Modré hvězdy. Jako hotel byl slavný na konci 19. století, v paměti ale zůstal i jako pivnice.

Jestli netoužíte po davech turistů a jste spíše příznivci klidné pohodové turistiky, budou pro vás Borovany na Českobudějovicku tím pravým ořechovým. Borovanský klášter bývalých augustiniánů je jedním z nejmenších v Čechách a možná právě proto místem, které vás prý okouzlí pocitem, že nebe nad ním je modřejší. Dnes nově opravený areál vydechuje pohodu a klídek, a přesto nabízí spoustu vyžití. Po celé léto klášter ožívá kapelami různých žánrů takzvanou Borovanskou kulturní mozaikou. A co všechno nabídne, prozradila vedoucí kultury v Borovanech Magdaléna Hluštíková.

Léto v klášteře Borovany je v plném proudu a dál bude patřit kapelám různých žánrů. A nechybí ani koncerty vážné hudby, ani divadlo. Každý si určitě vybere z letní pestré nabídky borovanské mozaiky. Pivo, klobásky a pohodová atmosféra stodoly v podzámčí kláštera každého určitě okouzlí.

Léto v klášteře Borovany bude patřit kapelám různých žánrů. Každý si určitě vybere z letní pestré nabídky borovanské mozaiky. Pivo, klobásky a pohodová atmosféra stodoly v podzámčí kláštera každého určitě okouzlí.

Mám dluh, jsem si ho vědom, a tak se s ním musím vypořádat. Před měsícem jsem v tomto sloupku popsal výzdobu kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici. V článku jsem zmínil Petra Lenze, zakladatele beuronské umělecké školy a Václava Klementa Petra, který stavbu kostela neúnavně prosazoval. A teď k tomu dluhu. Mám obavu, že až jednou na věčnosti potkám Viktora Foestera (1867 až 1915), tak mu budu těžko odpovídat na otázku: „Proč jste mne také nezmínil? Také jsem se zasloužil o Růženecký kostel.“ V dnešním dílu, musím tedy tuto chybu napravit a dluh smazat.

Letní výtvarná výstava se v Budějcích tradičně těší velkému zájmu. Sochy obdivují našinci i turisté, malí, velcí, staří i mladí. Zkrátka pokaždé potěší a zpestří život. Letos poprvé bude její součástí zajímavá doprovodná aktivita.