Do Českých Budějovic vpadla sovětská vojska o den později, než je obyvatelé města očekávali. Tedy 22. srpna brzy ráno. Vojáci však ihned obsadili nejdůležitější místa – náměstí, mosty a další důležité objekty. 

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Dnes, ve čtvrtek 15. března, je to přesně devětasedmdesát let, co český stát zažil jeden z nejčernějších dnů svojí historie. Po odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi dne 14. března 1939 došlo následující den k okupaci zbývajících území Čech a Moravy vojsky nacistického Německa. V březnu roku 1939 vyústily mnichovské události v zánik samostatného československého státu. Během okupace zemřelo v odboji sto tisíc lidí. Nacisté také vyvraždili většinu židovského obyvatelstva.

Armády pěti socialistických zemí vedené SSSR v noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhly do Československa a ukončily pokus o vytvoření „socialismu s lidskou tváří“. Pozvalo je konzervativní křídlo KSČ, které se obrátilo na Brežněva „zvacím dopisem“. Okupační vojska v zemi zůstala více než dvacet let.