Teplárna České Budějovice se stala jednou z prvních firem v Česku, která zpracovala Zprávu o udržitelnosti podle evropských principů ESG (Enviromental, Social and Governance). Ty jim mají pomoci snížit dopady podnikání na životní prostředí, zvýšit sociální odpovědnost a zlepšit procesy řízení. „Je zřejmé, že agenda ESG bude mít významný vliv na budoucí vývoj podniků. A to nejen na výkonnost či peněžní toky, ale i dostupnost bankovních úvěrů nebo na sociální oblast,“ říká v rozhovoru Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské teplárny.

Počet lidí na světě dnes podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, dnešek je však podle OSN nejpravděpodobnějším datem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.

Dlouhá léta byl jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Zároveň dostal prvního podezřelého z válečných zločinů na území Jugoslávie před spravedlnost. Řeč je o Vladimíru Dzuro, který svou kariéru odstartoval na vršovické kriminálce. Později rozkrýval masakr na farmě Ovčara u chorvatského Vukovaru, kde zahynulo přes 260 lidí. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Dnes stojí v kalendáři MDŽ neboli Mezinárodní den žen. Od tohoto svátku si řada Čechů v minulých letech spíše držela odstup. Měli ho až příliš často spojený s minulým režimem a rudými karafiáty. Jak vyplývá z průzkumu Provident Financial, časy se mění a tento svátek hodlá letos oslavit téměř polovina (47 %) české populace.

Dlouhodobé průzkumy po celém světě ukazují, že ženy jsou méně zastoupené ve vědeckém světě, jsou hůře placené, méně často publikují v odborných časopisech a rovněž chybí v rozhodovacích pozicích ve výzkumných institucích a objevují se ve finančně nedoceněných oblastech výzkumu.

Bodový systém nejspíš dozná změn. Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu totiž podpořila jeho úpravu a zpřísnění sankcí za nejzávažnější přestupky na silnicích. Vedle toho také nejspíš přibude další pravomoc policistům, kteří budou moci zadržet tabulku registrační značky vozidla řidičům, kteří neplatí pokuty.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už počtvrté za sebou stalo Finsko, Česko si oproti loňsku o jednu příčku polepšilo a skončilo osmnácté. Koronavirus přinesl rok strachu, úzkosti, nemocí, smrti, osamělosti a karanténních uzávěr, ale nová Světová zpráva o štěstí (World Happiness Report) nasvědčuje tomu, že pandemie elán lidí neudusila, píše agentura AP.

Víkendová otužilecká akce „Covide, nezlob mě“, kterou organizoval Turistický spolek Lipenska v celé republice, zaznamenala fenomenální úspěch. Certifikát o účasti s čerstvou fotografií a jménem účastníka si na webových stránkách lipensko.cz/covidenezlobme nechalo vygenerovat 2346 lidí. Podle hrubého odhadu organizátorů se o víkendu do ledových vod ponořilo až 10 krát více otužilců z celé republiky. Ve spolupráci s pelhřimovskou agenturou Dobrý den chtějí organizátoři příští rok překonat Český rekord. Zároveň iniciují založení Mezinárodního dne otužilců.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.