Hlasy voličů v evropských volbách v Česku sečetli volební komisaři ve všech okrscích, vyplývá večerního sdělení Českého statistického úřadu (ČSÚ) na sociální síti X. Údaje z posledního okrsku dostali statistici v 19:40, tedy o zhruba půl hodiny dříve než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety. Celkové výsledky včetně účasti zveřejní statistický úřad v neděli později večer potom, co se uzavřou všechny volební místnosti v Evropské unii, konkrétně v Itálii.

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích připravuje rekonstrukci své budovy. Před třemi lety otevřela novou přístavbu, ale původní objekt zůstal prakticky ve stejném stavu. Knihovna chce pět desítek let starou budovu modernizovat, aby vyhovovala současným potřebám. Na projekt chce využít peníze i z evropských dotací.

V Českém Krumlově zasedal koncem listopadu vůbec první mládežnický parlament na území Jihočeského kraje. Je v něm celkem 17 členů a jeho předsedkyní se na ustavující schůzi stala šestnáctiletá studentka. Cílem je, aby se mladí více podíleli na veřejném dění ve městě.

Prst nahoru zdvihl veřejný ochránce Stanislav Křeček před jednáním senátorů, kteří mají na stole návrh vlády ohledně změn v odchodech do předčasného důchodu. Ombudsman tvrdí, že v případě schválení normy si písemně postěžuje prezidentovi republiky Petru Pavlovi. Návrh zákona je podle něj problematický.

Druhé kolo voleb do horní komory parlamentu je u konce. Na Jihu čech se volilo ve dvou volebních obvodech. V Českém Krumlově zvítězil obhájce mandátu a dlouholetý člen senátu Tomáš Jirsa (ODS) nad Miroslavem Lorencem (ANO) z Prachatic. Na Táborsku nejvíce hlasů získal šéf jihočeských záchranářů Marek Slabý (Spolu a T2020). Jako poražený vyšel z tohoto souboje obhájce senátorského mandátu Jaroslav Větrovský (Jihočeši 2012).

„Jak bude Evropská unie vypadat v roce 2035?“ Tuto otázku položila europoslankyně Dita Charanzová jako zadání soutěže pro studenty druhých a třetích ročníků středních škol. Úkolem bylo ztvárnit odpověď digitální formou. Do soutěže se zapojily školy z celé republiky a přišlo více jak 70 projektů.

Čeští politici se zhlédli v možnosti vypisovat referenda. Jak už to ale bývá, málokdo z nich má přehled o tom, co vlastně chce. Když lidé, kteří nemají ani základní ponětí o tom, jak funguje česká ústava nebo jednací řád Sněmovny, navrhují novou větev legislativního procesu, měli bychom se mít na velkém pozoru.