Ředitel úspěšného Pekařství Cais ve Vlachovo Březí Jiří Toušek do firmy před lety nastupoval jako řadový pekař. Postupem času se vypracoval na nejvyšší post, práce je pro něho koníčkem a láskou zároveň. Je to srdcař, a tak každou neděli časně ráno chodí péct chléb, housky a rohlíky. Je s provozem neustále v kontaktu, a tak mají zákazníci jistotu, že pekařství nevyrábí sériové produkty, ale kvalitní, z velké míry ručně vyráběné pečivo.

Celní úřad pro Jihočeský kraj se při svých květnových kontrolách zaměřil na dodržován podmínek a pravidel pro nakládání s tabákovými výrobky. S odhalením skrytých cigaret a dalšího kontrabandu jim asistoval policejní pes Connor.

Přijeďte si užít pohodový den se vším, co k podzimu patří. Podzimní dobroty, moštování, šlapání zelí, čerstvé pečivo přímo z pece, komentovaná procházka klášterními zahradami, tradiční řemesla, kapely, divadlo pro děti a mnoho dalšího na vás čeká v sobotu od 10 hodin v klášterní zahradě.

Každý, kdo doma zkusil upéct chleba, nebo třeba koláče, dobře ví, že to není nic snadného. A teď si představte, že v pekárně pečou každý den tisíce a tisíce kusů. Zajímalo vás někdy, jak se peče ve velkém? Uvažovali jste o práci v pekárně? Tak se pojďte „podívat“, jak to funguje v českobudějovickém Penamu.

V dnešním díle Drbny historičky se podíváme na pekaře. Víte, jaký je rozdíl mezi pecnařem a pekařem? Jaké fáze výroby chleba platily a platí i dnes? A jak se celkově výroba pečiva změnila?

Obecní pec v Lenoře na Prachaticku se od dnešního brzkého rána znovu nahřívala. Pekař Augustin Sobotovič připravil k pečení asi 40 bochníků chleba, housky a slané česnekové placky. Ukázky tradičního pečení jsou v Lenoře oblíbenou a pravidelnou zábavou a podle Sobotoviče jeho srdeční záležitostí. Pec z roku 1837 roztápí obvykle každý měsíc. Od říjnového výbuchu a požáru domu v jejím sousedství v ní ale nepekl.

O smrti ví víc než kdokoliv jiný. Dejme si ale ruku na srdce, kdo z nás přemýšlí o tom, co s námi bude poté, co naposledy vydechneme? Strávila jsem den s člověkem, který se každý den dívá smrti do očí. Podle něj je to práce jako každá jiná. I když je krematorium místo, kde se hodně pláče, u pecí není na slzy prostor.

Pomoci lidem s hendikepem mohou návštěvníci Infocentra Jaderné elektrárny Temelín. Do konce dubna zde vystavuje výrobky chráněná dílna Nazaret Borovany. Ta v současné době zaměstnává sedmnáct tělesně postižených lidí a dalších 22 klientů do dílen pravidelně dochází. Vedení Nazaretu chce výtěžek z prodeje použít na úpravu keramické pece.