Osmdesát procent lidí si dá nějaké předsevzetí. Nejčastěji se týkají zdraví, pohybu a stravování. Realita je ale střízlivější. Více než polovina lidí přiznává, že svá předsevzetí během roku stejně nedodrží.

Novoroční předsevzetí si dává podle průzkumu 80 procent Čechů. Nejčastější jsou zdravotní plány, téměř třetina lidí chce zhubnout, čtvrtina změnit své stravování a zhruba každý pátý plánuje zlepšit spánek, zpevnit postavu nebo pravidelně sportovat. Naopak spíš vzácností jsou předsevzetí týkající se duševního zdraví.

Každý rok se s příchodem nového roku mnoho lidí rozhodne, že právě nyní je ta správná chvíle na změnu. Novoroční předsevzetí mají dlouhou tradici a jsou vnímána jako příležitost začít s čistým štítem. Často jde o snahu vylepšit svůj životní styl, překonat špatné návyky nebo se posunout blíže k vysněným cílům. Mezi nejčastější předsevzetí patří zlepšení fyzické kondice, hubnutí, zbavení secigaret, zlepšení finanční situace či osobní rozvoj. Přestože máme obvykle silné odhodlání, realita ukazuje, že předsevzetí jen málokdy vydrží déle než několik týdnů.

Kampaň Suchej únor chce letos účastníky kromě měsíčního nepití alkoholu motivovat i ke zdravějšímu životnímu stylu. Oslovit chce více než milion lidí, loni se zapojilo asi 14 procent populace. Těm, kteří ji podpoří i finančně, nabídne on-line cvičení, měsíční členství v aplikaci k hubnutí nebo volné jízdy na sdílených kolech.

Na rok 2023 si plánuje dát novoroční předsevzetí 52 procent Čechů. Skoro polovina z nich se chce zaměřit na zdraví a pohodu, 41 procent pak na finanční cíle. Následuje kondice a osobní rozvoj, které shodně dosáhly 30 procent. Vyplývá to z průzkumu, který provedla sociální investiční síť eToro mezi 2000 Čechy. Lidé mohli označit více možností.

Každý rok si zhruba polovina lidí dá předsevzetí. Nejčastěji jde o hubnutí, šetření, sport nebo vztahy. Z dlouhodobých průzkumů je evidentní, že předsevzetí je spíše dámská parketa. Paradoxem je, že zhruba dvě třetiny všech lidí dopředu ví, že své předsevzetí nedokáže dodržet.

Během svátků průměrný Čech přibere dvě až pět kilo. Vyplývá to z průzkumu firmy Naturhouse. Nejčastějším novoročním předsevzetím je tedy zhubnout. Za cíl ho má každoročně 42 procent Čechů. Každému třetímu ale jeho odhodlání vydrží jen pár týdnů.

Leden bývá velmi často měsícem, ve kterém se fitness centra plní novými tvářemi, které se od nového roku rozhodli začít na sobě pracovat. Letos je tomu ale jinak. Fitka zejí prázdnotou a lidem tak nezbývá než začít plnit svá předsevzetí z provizorních domácích nebo venkovních posiloven. Donutit se ke cvičení v těchto podmínkách bývá ale velmi obtížné. Kde začít a jak udržet motivaci? O tom jsme se bavili s osobními trenéry Davidem a Ivou Bokůvkovými.

Téměř polovina lidí v Česku si dává novoroční předsevzetí. Nejčastěji si podle průzkumu lidé dávají předsevzetí zhubnout a zdravě se stravovat, následuje možnost "nedávat si žádná předsevzetí". Oproti podobnému výzkumu v roce 2017 chce méně lidí více sportovat, zato více chce bojovat s kouřením. Jedním z důvodů může být i zákaz kouření v restauracích, na zastávkách MHD a dalších veřejných místech, který vstoupil v platnost v polovině roku 2017.

Nejčastěji chtějí lidé v nastupujícím roce zhubnout, začít sportovat, přestat kouřit nebo se šetřit peníze. Předsevzetí si dává třetina až polovina populace, jen pětině ale vydrží. Vlivem novoročních předsevzetí se například v lednu pravidelně zvyšuje návštěvnost posiloven a fitness center. U levnějších až o 200 procent, u dražších až o polovinu. Podle zástupců České komory fitness ale předsevzetí v únoru drží už jen polovina lidí, v březnu asi čtvrtina.