Zatímco psychologové či psychiatři musejí pro výkon své profese doložit odborné vzdělání, v případě psychoterapie mimo zdravotnictví dosud nic podobného neplatí. Psychoterapeutem se v Česku zatím může nazývat prakticky kdokoli – i bez jakéhokoli výcviku, praxe či vysokoškolského diplomu. To se ale možná brzy změní. Sněmovna projednává návrh novely, která má z psychoterapie učinit vázanou živnost s jasně stanovenými kvalifikačními požadavky.

Psychické potíže přivádějí stále více lidí do rukou terapeutů. Jenže v Česku není titul „terapeut“ nijak regulován – psychoterapii může nabízet kdokoliv, bez potřebného vzdělání a psychoterapeutického výcviku. Odborníci varují, že nedostatečná regulace může klientům přinést víc škody než užitku.

Pro každé dítě jsou začátky v mateřské škole spojeny s náročnými a stresovými situacemi. Proces adaptace přiblížila v rozhovoru pro Drbnu psycholožka Eva Němečková, která se více než patnáct let věnuje diagnostice a terapii se specializací na děti v předškolním věku. Absolvovala psychologii v německé Kostnici a se svou praxí pokračovala na švýcarské klinice, kde se zaměřila na výzkum vazeb v rodině i separační úzkost.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času. Mezi jedenáctiletými dětmi v Česku přibývá těch, které jsou na těchto činnostech závislé. Poukazují na to data, která jsou součástí rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Data výzkumníci shromáždili mezi dětmi z České republiky ve věku 11 až 15 let, následně je srovnali s dalšími 280 tisíci dětmi ze 44 zemí světa. 

Dětská psychiatrická nemocnice v Opařanech (DPN) získala od 1. července 2022 akreditaci pro vzdělávání v oblasti klinické psychologie. Zařízení tak může až do června roku 2027 poskytovat areálu teoreticko-praktickou část vzdělání pro mladé psychology.

Dětská psychiatrická nemocnice (DPN) v Opařanech na Táborsku sestavuje tým psychologů. Jedním z prvních odborníků, který v něm bude, je Michal Hanzlovský. V Opařanech začal pracovat od února. Další psychologové by měli v budoucnu do nemocnice ještě nastoupit.

Úzkosti, nejistota, osamělost. Několik pocitů, které trápily část populace v době pandemie roz-hodně nepřispěly k duševní pohodě lidí. Když přidáte častou neochotu se se svými bolestmi a strachy svěřit cizím lidem, je jasné, že návštěva psychologa má svá specifika. A zároveň je víc než prospěšná.

Krizová intervence v Královéhradeckém kraji má za sebou desetiletou existenci. Že nevíte, co přesně je jejím cílem? Povídali jsme si s psycholožkou kpt. Mgr. Janou Jasanskou, kpt. PhDr. Lenkou Vláškovou a psychologem PhDr. Janem Hubertem, kteří záslužnou službu obětem trestných činů a mimořádných událostí blíže představí.

Špatná nálada, ztráta zájmu o koníčky i agresivní chování. To je jen krátký výčet dopadů, které měla pandemie na psychiku mnoha dětí po celé republice. Fenoménem posledních let je sebepoškozování, které psychologové i pracovníci na Lince bezpečí řeší čím dál častěji. Velký problém vnímají odborníci také u prvňáčků, kteří kvůli distanční výuce zcela přišli o možnost se začlenit do kolektivu. Také proto doufají, že to pomohou zlepšit například letní tábory a adaptační pobyty před nástupem do školy.

Obor zvířecí psychologie v posledních letech stále získává na popularitě. Jedním ze známých zvířecích psychologů je Alexandr Skácel. Budou mít psí psychologové více práce až skončí doba, která přeje práci z domova? Mají psychologové zvířat pověst šarlatánů? Může pes vyhořet? A je v pořádku, když pes spí v posteli? Na tyto a další otázky odpovídá Alexandr Skácel v rozhovoru pro Drbnu.