Velkou bitvu svedli před patnácti lety na Šumavě zelení aktivisté s policejními těžkooděnci. V lese Na Ztraceném v lokalitě Ptačí potok nedaleko Modravy aktivisté blokovali svými těly stromy napadené kůrovcem. Bránili tak jejich pokácení. Protestní akci ukončil razantní zásah policistů, kteří aktivisty připoutané ke stromům vynášeli z lesa.

Celkem 14 metrů vysoký smrk bude od poloviny listopadu zdobit náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Slavnostní rozsvícení je naplánované na 27. listopad. V krajském městě bude osm vánočních stromů.

Nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů. Znamená to, že se tímto parametrem blíží k takzvanému Králi smrků, který na Boubíně padl při vichřici před 50 lety. Měřil téměř 58 metrů. Nynější nejvyšší smrk navíc roste na přibližně stejném místě. Novinářům to řekl dendrolog Pavel Šamonil, který se věnuje výzkumu Boubínského pralesa.

Horská šumavská krajina postižená kůrovcovými kalamitami před 25 nebo 10 lety se nestala pouští, jak mnozí prorokovali. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.

V kůře jednoho smrku může přezimovat až 75 tisíc brouků kůrovce. Ukázal to experiment, kdy vědci shromáždili kůru ze dvou stromů a simulovali pro ni jarní podmínky. Ze sebraného materiálu se v daném prostředí do měsíce vyrojilo 150 tisíc lýkožroutů. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického biologického centra akademie věd a Lesy České republiky.

Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a v Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Podle nich kůrovec ze Šumavy ohrožuje i lesy v Německu a Rakousku. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) tvrdí, že šumavský národní park proti kůrovci vůbec nezasahuje. Vedení národního parku toto tvrzení odmítá.

Města na svá náměstí před Adventem přivážejí vánoční stromy. To do letoška nemuseli dělat ve Volyni, rostl jim tam živý smrk. Kvůli svému stáří a špatnému stavu ale letos prožil poslední Vánoce.

V českých lesích se těží více dřeva. Jihočeský kraj je jednou z oblastí, kde jsou čísla nejvyšší. Během uplynulého roku bylo v České republice vytěženo 17,6 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry.

Poblíž Plešného jezera stojí nejstarší smrk nacházející se na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Momentálně už je z něj souš, jelikož pravděpodobně v roce 1994 zahynul po napadení kůrovcem. Stáří stromu určili vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Smrk začal růst za doby krále Karla IV., který se narodil před 700 lety.

Možná jste si všimli, že některé jehličnaté stromy v Budějcích začaly opadávat. Budějckou Drbnu na tuto situaci upozornila čtenářka Zdena. „Všimla jsem si, že stromy, které dříve byly zdravé, začínají usychat. Někde jsem se doslechla, že by to mohlo být proto, že jde o druhy dovezené odjinud, které jsou náchylnější na naše škůdce,“ nabízí vysvětlení.