Už několik let se snaží iniciativa Stop sečení srnčat zachraňovat tato mláďata, která v období od května do července srny kladou do vysoké trávy zejména na polích. Ve stejné době se ale pole sečou a srnčata často na následky poranění od sekaček umírají. Aktivisté k jejich záchraně využívají drony. Přestože jich mají dostatek, chybí jim piloti. Proto neustále shánějí dobrovolníky, kteří by se chtěli do záchrany srnčat zapojit.

Právě v tomto období se čerstvě narozená mláďata ukrývají v bezpečí vzrostlé trávy. Když uslyší hluk, tak neutečou, ale instinktivně se více přikrčí k zemi. Před blížící se sekačkou nemají šanci uniknout. Podle iniciativy Stop sečení srnčat, takto ročně zahyne až 60 tisíc mláďat. O tomto problému se sice čím dál víc mluví, ale například dotace na nákup dronů s termokamerou jsou stále jen velkým snem spolků na ochranu zvířat. Přitom právě ze vzduchu se prokazatelně daří odhalit a následně zachránit mnohonásobně více mláďat.

Stop sečení srnčat. Tak se jmenuje kampaň, pomocí které se snaží skupina dobrovolníků zmírnit každoroční hrozné následky senosečí. Během května a června se totiž louky stávají úkrytem pro mláďata srnek, zajíců a dalších drobných živočichů. Velmi často ale jejich život končí pod noži sekaček.

Většinou v polovině května každý rok začíná období, kdy zemědělci usedají do svých strojů a vyrážejí síct louky. Pro srnčata a drobnou zvěř ukrytou v travním porostu to ale často znamená krutou smrt či zmrzačení. Do terénu se proto vypravují nejen zemědělci, kteří by měli termín seče předem nahlásit, ale i myslivci a dobrovolníci. Srnčata, která by nestihla uniknout před žacím strojem, vyhledávají a v gumových rukavicích přenášejí na bezpečné místo, kde si je srna „vyzvedne“.