V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do 80. let 19. století, kdy se v Českých Budějovicích začalo vážně uvažovat o pouliční dopravě. Jaké trasy se plánovaly pro koňskou tramvaj? Proč nakonec zůstala jen na papíře a co ji nahradilo? Přečtěte si příběh prvních plánů na městskou dráhu, které nakonec smetla pára.

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k hostinci U Skřivánků na dnešní Žižkově třídě. Připomíná dobu, kdy tudy jezdily hotelové omnibusy od starého nádraží, kdy se na rohu hrával kuželník a zpívali tamburaši, i kdy se v domě usadily krajské sekretariáty KSČ.

Vzhledem k četným dotazům, jak to bylo s tramvajemi dál, se může pokračování tramvajového maratónu připomenout. Radnice v roce 1899 zastavila jednání o parní tramvaji a rozhodla, že tramvaje budou jezdit na elektřinu. Sice nebyl k dispozici zdroj elektřiny (městská elektrárna byla uvedena do provozu o 10 let později), ale radnice rozhodla, tedy konala. Předběžné práce na zřízení pouliční elektrické dráhy byly koncesí uděleny továrníku Spirovi z Českého Krumlova na jeden rok.