V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dobu, kdy České Budějovice křižovaly tramvaje na jednokolejných tratích s výhybnami. Proč se město rozhodlo tramvaje zrušit? A co se stalo s památnými místy, kde tramvaje čekaly na křižovatkách? Poznejte příběhy místních, kteří na tramvaje denně čekali, a zjistěte, jak tato doprava ovlivnila život města.

Jan Schinko se v pravidelném čtvrtečním seriálu Drbna historička podíval tentokrát na tramvaje v Českých Budějovicích. Na fotce, která byla pořízena po roce 1936 je vidět českobudějovická "elinka" a dopravní strážník. Kudy tramvaje jezdily? A kdy vyjely naposledy?

České dráhy (ČD) přivezou příští rok ze zahraničí jednu vlakovou tramvaj, lehké kolejové vozidlo na testování. Půjčí si ji a budou ji zkoušet na svém testovacím okruhu ve Velimi. Ministerstvo dopravy bude mít za dva roky studii, kde by vlakotramvaje mohly jezdit. Prověřovat se budou tratě z Tábora do Bechyně, z Třemešné do Osoblahy ve Slezsku a několik dalších regionálních. Na táborské konferenci Budoucnost regionální železnice to řekl náměstek generálního ředitele ČD Jiří Ješeta.

Dnes je to přesně 73 let, kdy na svou trasu v jihočeské metropoli vyjely naposledy tramvaje. Poslední tramvajová linka zde byla zrušena 28. února 1950. Připomeňme si jeden starší díl Drbny historičky od Jana Schinka, který se právě tramvajové dopravy v Budějcích týkal.

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Felixu Vykysalému, který byl vyhlášeným cukrářským mistrem. Získával praxi v cukrárnách ve Vídni a znal recepty vyhlášených vídeňských dortů včetně „sachru“. Sídlil v domě, který už dnes na Lidické nenajdeme.

Lokalita kolem dnešního vlakového a autobusového nádraží není v Budějcích úplně oblíbená. Nebylo tomu tak ale vždy. Mezi hotely Grand a Imperial byla dřív zahrada a bylinářství Lubasů. Zmizel také oblíbený bufet Jitřenka, který měl otevřeno od rána do večera. Jak se ještě okolí proměnilo? Na to se podíval historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky.

Tramvaje v našem městě. Kolik toho již bylo napsáno! Každý, kdo se zajímá o historii Budějovic asi ví, kolik bylo linek, kam vedly a jaké měly značení. Když jsme připravovali s Milanem dnešní díl, řekli jsme si, že se zaměříme na drobné maličkosti, které v našem městě po tramvajích zůstaly. Není jich už mnoho, ale pořád se najdou. Tak se na ně pojďme společně podívat.

Radnice či tenkrát purkmistrovský úřad projednávala tramvaje ve městě od roku 1888 skoro 20 let, než první tramvaj vyjela, a to ještě na dynamo, protože elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1909. Ono se i dnes leccos projednává léta, ale tehdy jiná srovnatelná města byla v zavádění pouliční dopravy aktivnější.

Na snímku z doby tramvajové jede tramvaj linky „P“ po Pražské od Nerudovy ulice do města. Nebýt vlevo polosuchého stromu, vypadala Pražská v tomto úseku v zeleni stromů a koloritu tramvaje svěže. Tramvaj má označení „P“, což znamenalo Pražské předměstí. Na rozdíl od „L“ Linecké předměstí. Nezjištěný nervózní cestující, který nestíhal, se nelichotivě vyjádřil, že písmeno „P“ znamená „Pomalu“ a „L“ to samé, tedy „Langsam“. Dodnes se to o tramvajích – elektrikách traduje.

Na snímku z roku 1941 není zachycena stanice tramvají v Praze na Václaváku nebo Karláku, ale na budějckém Mariánském náměstí. To bylo v době německé okupace, kdy se Mariánské z iniciativy komisaře města Davida přejmenovalo.