Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

V sobotu 24. února si lidé po celém světě připomínali smutné výročí. Přesně před dvěma lety vpadla ruská vojska na ukrajinské území. O život od té doby přišly desítky tisíc lidí, stovky tisíc ztratily trvale své domovy a z milionů lidí se stali váleční uprchlíci. Pietní akce se konala v sobotu odpoledne také na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II a přišly na ní desítky lidí.

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.

Podmínku za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci potvrdil odvolací Městský soud v Praze aktivistovi Jaroslavu Popelkovi. Kromě čtyřměsíční podmíněného trestu se zkušební dobou na rok a půl mu stvrdil také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Kvůli podobným incidentům v době ruské invaze na Ukrajinu padly hlavně podmínky už v předchozích měsících. Přehled těch nejznámějších rozsudků vynesených v souvislosti s nenávistnými výroky nebo činy kolem války na Ukrajině přináší Drbna.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“