Město Písek nechá před začátkem adventu odstranit z náplavky před Titanikem pískové sochy. Ty zdobily levý břeh Otavy déle než půl roku. Jejich tématem byla pro tento rok voroplavba. Nové je nahradí v květnu.

Na nábřeží v jihočeském Písku tento týden představí nové sochy z písku. Sochaři se při jejich tvorbě letos inspirovali voroplavbou, s kterou je jihočeské město spojené. Při ideálních podmínkách vydrží sochy na nábřeží až do adventu.

Podruhé v sezoně si včera lidé připomněli 60. výročí konce plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu u Nové Pece na Prachaticku. Naposledy se unikátní stavba používala pro přepravu dřeva v roce 1961. Dnes mohly asi tři stovky návštěvníků sledovat ukázku plavení polen.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko justičnímu paláci a vorům, které pluly po Malši. Jak široké byly? A co všechno se na nich převáželo? I to se dozvíte v dnešním dílu.

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky podíval na oblíbenou řeku všech Budějčáků. Napadla vás Vltava? Nene, podle Schinka je oblíbenější Malše, Vltava se totiž městu vyhýbá.

Na Malši mezi mosty se shromáždilo nebývalé množství vorů asi před rokem 1930, poněvadž ještě nejsou regulované pravé břehy Malše. Není rozeznatelná posádka vorů, tudíž jestli vory jedou nebo jen parkují. Vory plavené po Malši byly užší než na Vltavě. Šířka kolísala mezi 2,5 až tři metry. U Červeného dvora se převazovaly na široké pět až šest metrů, takže na pohlednici by už měly mít šířku pro vody Vltavy. K Červenému dvoru a později nad Malák se po Malši plavila také polena. Na Vltavě byla polena zakázána v roce 1865. Nestačila se totiž usměrňovat a ohrožovala lodě.

Bývalý veslař a olympijský medailista Václav Chalupa se spolu s dalšími pěti bývalými veslaři vydají na plavbu po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy. Přibližně dvě stě kilometrů dlouhý úsek chtějí na speciálních veslicích zdolat za čtyři dny. Chtějí tak připomenout historii vorařství, kdy se dřevo po Vltavě plavilo ze šumavských lesů až do Prahy. Veslaři vyrazí z Českých Budějovic v pátek 4. května.

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se podíval na lípy u slepého ramene. Ovšem zastavil se i u vorařů. Ti prý své vory za klášterem také parkovali, když zašli do hospod Na růžku a ke Třem sedlákům na občerstvení. O tom, co na svých vorech přepravovali, se vedla přesná evidence. Například v roce 1908 do Prahy na vorech dovezli 100 477 kop vajec, 345 hus, 508 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 6180 kuřat, 73 metrických centů másla, 72 metrických centů brambor.

Další díl pravidelného čtvrtečního seriálu Drbna historička zavede čtenáře k Vltavě, konkrétně k Dlouhému mostu. Jan Schinko přiblíží historii poblíž Lannovy loděnice, kde se nejčastěji pohybovali šífaři a voraři.