„Loď, ahoooooj!“ Tradiční pozdrav všech vodáků, vodomilů a možná i vodníků se vznesl nad hladinu Vltavy zároveň s houkáním lodní sirény. Vltavu a tedy i další, už třetí plavební sezonu, symbolicky odemkl klíč a také ji rozvoněl rum, který byl obětován mrtvým námořníkům.

Píše se rok 1893, po travnatém břehu Vltavy v Budějcích přechází muž, dívá se do dálky, dívá se na plynoucí řeku, ale zároveň hledí do budoucna. Vidí, jak tu plují lodě, naložené zbožím, dřevem. O rok později tentýž muž, Vojtěch Lanna, přichází s projektem na splavnění Vltavy z Budějc až do Mělníka.