Planetky neboli asteroidy patří sice mezi malá vesmírná tělesa, i tak ale poutají velkou pozornost. Některé se mohou přiblížit k Zemi a hrozit naší civilizaci katastrofickou srážkou. Lidé planetky objevují, pozorují a dávají jim zajímavá jména. A o tom je nová výstava u hvězdárny.

Sluneční soustava u Hvězdárny a planetária České Budějovice je opět kompletní. Po několika měsících se do expozice vrátil model planety Země, který loni na podzim zmizel neznámo kam. Ručně malovaný model o průměru sedm centimetrů byl součástí interaktivní venkovní instalace, která návštěvníkům přibližuje podobu i měřítko planet sluneční soustavy.

Téměř přesně před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Počet lidí na světě dnes podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, dnešek je však podle OSN nejpravděpodobnějším datem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.

Minulý rok odstartovala ze Země kosmická sonda DART a po cestě dlouhé miliony kilometrů dorazila k planetce Didymos, jež je obíhána měsícem Dimorphos. Tento měsíc měří asi 200 metrů a sonda do něj cíleně velkou rychlostí narazila. Jednalo se tak o první pokus o řízené ovlivnění dráhy asteroidu. Až jednoho dne zjistíme, že se k Zemi blíží kosmické těleso, které by hrozilo srážkou s naší planetou, mohou se nám tyto vědecké zkušenosti hodit. O nebezpečí z vesmíru, možnostech obrany i o vědeckých misích přednáší ve středu 12. října 2022 v sále Hvězdárny a planetária České Budějovice Dr. Detlef Koschny, expert ESA a koordinátor vesmírných misí.

Budějovická hvězdárna chystá na nedělní odpoledne rozmanitý program v rámci projektu Kul.turista. Proběhne komentovaná prohlídka výstavy snímků z kosmických sond, v planetáriu okusíte vesmírnou digitální jednohubku, na zahradě se zhmotní nafukovací model Marsu a večer přijde řada na pozorování noční oblohy u dalekohledu. Vstup na všechny části programu je zdarma.

V noci na sobotu vrcholí oblíbený meteorický roj Perseidy. Pozorování během maxima však letos zkomplikuje Měsíc, který bude pouhý den po úplňku. Perseidy nesou název podle souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétají. Na srpnové obloze mohou lidé pozorovat také jasné planety.

Budějovické planetárium již několik let provází návštěvníky pod digitální hvězdnou oblohou. Zakládá si na svých živě komentovaných pořadech, kde odborní lektoři vypráví o tajích vesmíru. Vesmír ale není jen věda. Snahou hvězdářů je představit vesmír poutavě a barevně. Používají fotografie a videoklipy, hudební doprovod i zvukové efekty a dokonce promítají i filmy.

Dnes večer lidé uvidí na obloze superúplněk. Měsíc bude na pohled největší v letošním roce, přiblíží se totiž na nejkratší vzdálenost 357 263 kilometrů. Půjde o druhý superúplněk v roce 2022, ten první jsme mohli pozorovat v červnu.

Před 120 lety poprvé pozoroval Johann J. Zink z Českých Budějovic planetku Vesta a svá pozorování pečlivě zakreslil. O století později se na planetky zaměřil nový moderní teleskop KLENOT, navržený speciálně pro sledování těchto malých těles Sluneční soustavy. Tento dalekohled na Observatoři Kleť tak letos slaví 20 let. Obě výročí si můžete každý den o prázdninách připomenout návštěvou nejvýše položené hvězdárny v ČR.