Operaci zvětšené prostaty podstoupí průměrně každý třetí muž

„Přestože se nejedná o zhoubný nádor, vedou jeho příznaky ke zhoršení kvality života pacienta a v pokročilých stádiích může vést až k nevratnému poškození funkce močového měchýře a ledvin. Proto je důležitá nejen časná diagnostika, ale v řadě případů i včasné nasazení adekvátní terapie. V ČR je ročně medikamentózně léčeno 230 000 pacientů a operačních výkonů se provádí zhruba 5 400,“ říká Aleš Petřík z urologického oddělení Nemocnice České Budějovice.

U dospělého muže po 20. roku života je průměrná velikost prostaty asi 4 x 3 x 2 centimetrů a hmotnost 20 až 40 gramů. Se zvyšujícím se věkem se prostata zvětšuje a mění. „Především vlivem mužského pohlavního hormonu testosteronu, ale nepřímo i estrogenů. Dochází ke zvětšování oblasti žlaznatých buněk okolo močové trubice či zmnožení svalových a vazivových vláken, což prostatu mnohonásobně zvětšuje. V extrémních případech může dosahovat hmotnosti přes 200 gramů.“

Muže ve věku kolem 50 let postihuje zvětšená prostata velmi často. Podle statistik to je více jak 50 % mužů, přičemž až téměř polovina má s tímto onemocněním spojené potíže. „Ve věku šedesáti let má klinické příznaky BHP již více než 60 % mužů, u devadesátníků je určité zvětšení prostaty téměř 100%,” uvádí dále Petřík.

Základním příznakem zvětšené prostaty jsou potíže s močením. „Nejčastějšími příznaky jsou zpožďování startu mikce, močení s úsilím, slabý močový proud, pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře až močová retence. Jsou-li tyto příznaky zanedbány, mohou vést k závažným zdravotním důsledkům.“

Nemocného podle lékařů ale do ordinace přivádějí spíše příznaky jímací (iritační), projevující se obtěžujícím drážděním k močení a zkracujícími se intervaly mezi jednotlivými mikcemi. Léčba je možná třemi způsoby.

„Konzervativní metoda spočívá ve sledování pacienta a poučení o režimových opatřeních vhodných pro počáteční stadia onemocnění. Druhou možností je medikamentózní léčba, která je určena pro pacienty s mírnými až středními močovými obtížemi. Poslední způsob je operace prostaty, kterou podstoupí průměrně každý třetí muž,“ dodává Petřík.

Mezi pacienty, kteří prošly třetí, tedy operativní, variantou, je i pan F. H., který operací absolvoval před rokem: „Příznaky jsem skoro žádné neměl, ale při běžném vyšetření mi doktoři řekli, že něco není v pořádku. Po sérii vyšetření jsem musel na operaci. Říkám narovinu, že pooperační období nebylo nic příjemného. Půl roku jsem musel být na neschopence, ale naštěstí mi to pomohlo a teď se cítím dobře.“