Lázeňská Bechyně bude hostit odbornou konferenci projektu Geomed

Diskutovat se bude především o zdravotním významu a klinickém použití balzamických silicí a polyfenolů z borůvek. „Budeme hovořit zejména o tom, jak za přispění lázeňské péče vrátit pacienty s totálními endoprotézami kyčelních, kolenních nebo ramenních kloubů co nejdříve do normálního života,“ naznačuje vedoucí pracoviště klinické farmakologie Nemocnice České Budějovice Petr Petr. 

Třídenního setkání se zúčastní například českokrumlovský výzkumný pracovník Lukáš Franta, jenž se specializuje na mechaniku endoprotéz. „Chtěl bych během své přednášky ukázat důležitost toho, jak některé vlivy lázeňství blahodárně působí na tvorbu svalových struktur okolo kloubů. Při regeneraci po operaci kloubů platí, že čím je svalový a vazivový aparát stabilnější, tím méně dochází k výraznému opotřebení náhrady,“ říká Franta, který spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT Praha a Jakubem Kronkem z Laboratoře biomechaniky člověka.

Na akci nebudou chybět ani primář ortopedického oddělení českobudějovické nemocnice Jiří Stehlík, jeho zástupce Pavel Sadovský a odborníci na lázeňskou slatinovou péči. „V odborném světě revmatologů je Bechyně řazena hodně vysoko. Do tamních lázní jezdí rok co rok více pacientů, je tam vynikající komárovská rašelina. Obrazně řečeno je však město neprávem ve stínu třeba Třeboně. Ale choroby, s nimiž lidé do obou míst přijíždějí, jsou takřka stejné,“ říká Petr.

Jako mladý začínající lékař se Petr Petr vždycky těšil na výjezdní zasedání do Bechyně. Nyní je pomáhá organizovat, protože léčivá síla rašeliny a slatiny je neoddiskutovatelná. „Na původních vysokoškolských kvalifikačních pracích lze dokumentovat, že klasická třítýdenní léčba v Bechyni vede ke zlepšení fyzických funkcí o třináct procent předchozího stavu, u bolesti o třicet procent výchozích hodnot před lázeňskou léčbou, u emočního omezení rolí o čtyřiačtyřicet procent a u fyzického omezení životních rolí je zlepšení dokonce třiašedesát procent,“ dodává.