Devadesát procent českých pacientů najde dárce kostní dřeně
Dárce kostní dřeně se díky propojeným celosvětovým registrům najde pro 90 procent českých pacientů. Důležitá je shoda v co nejvíce z deseti sledovaných znaků i věk dárce. Na tiskové konferenci k 25 letům fungování Nadace pro transplantaci kostní dřeně to řekl primář Hematologicko-onkologieckého oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra.
Celosvětově je v registrech přes 31 milionů lidí. V Česku asi 75 tisíc v registru při plzeňské fakultní nemocnici a asi 27 tisíc při Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, částečně se překrývají.
Registry se stále snaží hledat nové potenciální dárce. Najít pro příjemce toho nejsprávnějšího není snadné. Shoda se hodnotí v deseti znacích, ideální je deset z deseti. Až pro 60 procent Čechů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Znaky, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, jsou z velké části dědičné a závisí i na místě, odkud pacient pochází. Problematické je podle Jindry najít dárce například pro etnické menšiny nebo v USA pro pacienty ze smíšených manželství.
Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba tisíce lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Za 25 let fungování registru se mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné. Kostní dřeň se musí k pacientovi dostat do 24 hodin, krvetvorné buňky do 48 hodin.
