Změna času lidskou psychiku neovlivňuje
Přechod na letní čas, tedy posun hodinových ručiček o šedesát minut dopředu, nemá podle lékařů žádný vliv na zdravotní stav lidí a ani nijak negativně nepůsobí na jejich psychiku.
„Časové změny jsou opředeny mnoha pochybnými mýty a přikládá se jim mnohem větší význam, než ve skutečnosti mají. Změnu o jednu hodinu ve svém biologickém rytmu člověk ani nepocítí. Každý z nás jde několikrát týdně spát v jinou dobu. Nikdo nechodí spát v přesně určeném čase a většinou ani nevstává každý den stejně. S hodinovým posunem se proto náš organismus, včetně mozku, dokáže poměrně snadno, vyrovnat,“ konstatoval primář Psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Jan Tuček, Ph.D.
Změna času proto podle něho nemůže být v žádném případě spouštěcím mechanismem jakéhokoli psychického onemocnění. Pouze na krátkou dobu, trvající několik dnů, může v ojedinělých případech vyvolávat pocit nespavosti nebo únavy, který velmi rychle odezní. Pokud určité problémy přetrvávají déle, nemají nic společného s časovým posunem a jejich příčinu je nutné hledat jinde.
„Určité potíže mohou krátkodobě pociťovat především jedinci, kteří jsou neurotičtí, citliví, kteří si připouštějí různé věci či změny víc, než je nutné,“ poznamenal primář Tuček.
Letní čas byl v Česku několikrát zaveden a zase zrušen v průběhu druhé světové války a krátce po jejím skončení. Každoroční letní čas byl v tehdejším Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil posledním zářijovým víkendem.
Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší, trvá až do posledního víkendu v říjnu. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se přizpůsobila i Česká republika.
Tisková zpráva Nemocnice České Budějovice
