Českobudějovičtí lékaři úspěšně léčí poruchy spánku
Podceňování chrápání může mít vážné následky pro zdravotní stav, varují lékaři. Chrápání může být signálem, že člověk trpí syndromem spánkové apnoe, jejímž důsledkem je vysoký krevní tlak a vyšší riziko vzniku cévních onemocnění.
Léčbě poruch spánku se proto v českobudějovické nemocnici věnují dvě takzvané spánkové laboratoře, jejichž péčí projde ročně několik set pacientů. Jedna je součástí plicního oddělení v sedmém patře centrálního pavilonu v horním areálu a druhá funguje v rámci Neurofyziologické laboratoře v dolním areálu nemocnice.
„Naše diagnostika se věnuje problémům dýchání ve spánku, od prostého chrápání až po těžký syndrom spánkové apnoe, který je rizikovým faktorem zejména pro vznik vysokého krevního tlaku a následně pak akutních srdečních a mozkových příhod. Jeho důsledkem bývá zpravidla i zhoršení průběhu diabetu,“ uvedlprimář Oddělení plicního a TBC Nemocnice České Budějovice MUDr. Václav Šnorek.
Podle medicínských studií trpí chrápáním velká část populace. Nebezpečné je však přerušované chrápání, kdy člověk střídavě chvíli chrápe a chvíli ne. V těchto okamžicích se totiž dostavují zástavy dechu. Přestávky v dýchání trvají nejčastěji od deseti do třiceti vteřin, mohou být ale i delší. Při apnoe často klesá hladina kyslíku v organismu. Člověk spí neklidně a opakovaně se krátkodobě probouzí.
Mezi denní příznaky syndromu spánkové apnoe patří palčivé sucho v krku po probuzení, únava, ztráta soustředěnosti, zhoršující se paměť, potíže s erekcí a zejména tendence v průběhu dne usínat. „Sklony k usínání se projevují hlavně při monotónních činnostech, což je například řízení motorových vozidel. Je přitom prokázáno, že lidé trpící syndromem spánkové apnoe způsobují dvakrát až sedmkrát více dopravních nehod, než ostatní řidiči,“ konstatoval Šnorek.
Právě řidiči patří mezi časté klienty spánkových laboratoří. Některým totiž únava zcela znemožnila věnovat se této profesi. Po vyšetření a léčbě se nyní své práci znovu bez problémů věnují.
„Pokud se vyloučí vyšetřením přítomnost syndromu spánkové apnoe, lze odstranit či alespoň zkorigovat chrápání prostřednictvím zákroku ORL chirurgem ať už pomocí tradičního chirurgického zákroku, nebo pomocí laseru, je možné též poskytnout drobný chirurgický zákrok pomocí elektrokoagulace.
Jestliže je syndrom spánkové apnoe přítomen, je chirurgická léčba limitovaná, v případě více rozvinuté apnoe nelze tuto chirurgickou léčbu poskytnout vůbec, neboť by tím mohla být zkomplikovaná či zcela znemožněna možnost léčby přístrojovou podporou dechu během spánku, která v rozvinutém stadiu je schopna odstranit zhoubné projevy nemoci. Nutná je v každém případě změna životních návyků. Syndrom spánkové apnoe vždy zhoršuje alkohol a obezita,“doplnil odborný garant Centra pro poruchy spánku českobudějovické nemocnice MUDr. Pavel Dohnal.
Pacient, u něhož existuje podezření na syndrom spánkové apnoe, přespí několik nocí v nemocnici. První noc je vyšetřen na diagnostickém přístroji, který mapuje průběh spánku. V případě zjištění těžších forem syndromu spánkové apnoe následují obvykle tři noci, během nichž lékaři zjišťují, jaký léčebný přístroj, umožňující přidýchávání během spánku, je pro něho vhodný. Při zjištění lehčích forem přicházejí v úvahu zákroky v krku na oddělení ORL. Lékaři ORL oddělení se také podílejí na diagnostice tohoto stavu od samého začátku vyšetření.
„Organismus každého z nás se zvolna opotřebovává, a to každou vteřinou od našeho narození, někdy ještě dříve. V našem těle se odehrává celý vnitřní vesmír nahodilých událostí, z nichž řada může být příčinou událostí následných. Tyto řetězce, často jen drobných událostí, bývají zárodkem budoucích velkých událostí, jež pak opotřebovávají náš organismus tak významnou měrou, až se v nás uchytí nemoc, která se pak stává příčinou dalších významných poruch. Takový řetězec je nakonec ukončen poruchou, jež už není slučitelná se životem.
Nahodilé události v našem těle se v jedné třetině času odehrávají v době, kdy spíme. Je tedy pochopitelné, že poměrně významná část těch zprvu malých událostí, které však časem rozhodují o našem bytí, se odehrává právě v této době,“ zdůraznil primář Dohnal.
V českobudějovické nemocnici funguje pracovní skupina odborníků jednotlivých medicínských oborů, jež se problematikou spánkové medicíny zabývají. Kromě neurologů se tak na této činnosti podílejí i lékaři ORL (ušní, nosní, krční), stomatochirurgové, pneumologové (plicní) a psychiatři.
Tisková informace Nemocnice České Budějovice
