Zlomeniny, úpal a dehydratace. Léto může být stejně nebezpečné jako zábavné

K nejčastějším zdravotním problémům spojených s vysokými teplotami patří úžeh a úpal. Úžeh si může přivodit každý, kdo se delší dobu vystavuje přímému slunečnímu záření. Dojde tak k celkovému přehřátí. Podobné je to s úpalem, ten ale provází nepříjemné následky jako je nevolnost, malátnost a zvýšená teplota či třesavka.

Podobně je to s dehydratací, ke které dochází velmi často, a to z jednoduchých důvodů. Lidé nepijí tak často, jak by měli, a pokud vykazují nějakou fyzickou aktivitu, voda se z těla rychleji ztrácí a není dostatečně doplňována. „Horké počasí může způsobit zdravotní komplikace komukoliv. Nejvíce jsou ohroženi starší lidé zpravidla nad 65 let věku, malé děti do 4 let, těhotné ženy a lidé dlouhodobě nemocní,“ říká tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Petra Kafková.

Nejlepší obranou před nežádoucími účinky letního počasí je včasná prevence. Jde především o dodržování pitného režimu, omezení pobytu na přímém slunci a nošení pokrývek hlavy. V případě delšího pobytu u vody může pomoct pravidelné ochlazování.

Co se týká pitného režimu, nejvhodnější nápoje na doplnění tekutin jsou kohoutková voda, minerálka či neslazené čaje. Vhodné můžou být i ovocné a zeleninové šťávy. Naopak vyhnout by se lidé měli nápojům s vyšším podílem cukru. Patří mezi ně třeba ledové čaje, energetické drinky nebo kolové nápoje a jiné limonády. Nebezpečná může být také konzumace alkoholu ve větším množství, který z těla odvádí tekutiny a minerální látky. V průměru by měl dospělý člověk vypít dva a půl litru tekutin, při vyšší fyzické námaze samozřejmě víc.

Pozor na skladování jídla

V letních měsících může tělu pomoct i lehčí strava. Vhodné je do jídelníčku zařadit ovoce a zeleninu s vysokým obsahem vody, zeleninové i těstovinové saláty a studené polévky. Kdo by chtěl něco sladkého, může si z ovoce vyrobit domácí zmrzlinu nebo koktejl.

Horké dny jsou jako stvořené pro množení bakterií a mikroorganismů na potravinách. Proto je dobré je správně skladovat a dobře o ně pečovat. Ovoce a zelenina se musí ihned po nákupu omýt a uchovávat bychom je měli tak, aby se na ně nedostal například dotěrný hmyz. Rychle se kazící potraviny je lepší nakupovat v menším množství a neotálet s jejich konzumací.

K létě také neodmyslitelně patří grilování. Nejdůležitější je správně zpracovat maso. V jeho syrové podobě by nemělo přijít do styku s jinými potravinami a do doby, než ho opravdu budeme potřebovat, by mělo zůstat v lednici, aby se v horku nezkazilo.

Zvýšená úrazovost

Kromě dehydratace a celkového přehřátí organismu doprovází prázdninové měsíce zvýšená míra úrazovosti. To se týká převážně dětí, které si nejčastěji poraní zápěstí, kotník či hlavu. Nejvíce úrazů se děje v červenci, v tomto období se totiž koná většina letních táborů. Zvýšená aktivita a přírodní prostředí tak vedou k více úrazům, ať už jsou to ty malé, které se dají hned ošetřit, nebo ty větší, pro které dítě skončí se sádrou.

„V horkém počasí záchranná služba zpravidla eviduje nárůst kolapsových stavů obecně. Zároveň stoupá počet výjezdů k pacientům s cévními mozkovými příhodami, akutním koronárním syndromem a dušností. A v neposlední řadě se zvyšuje i počet zásahů u dopravních nehod a úrazů,“ vysvětluje Kafková.

Mezi nejčastější úrazy se řadí právě zlomeniny nebo třeba naražení, dále vymknutí a podvrtnutí. Dále děti často trpí na tržné a sečné rány, méně už na pohmožděniny, otoky a v malém procentu případů se jedná o popáleniny. „Již během této soboty jsme zaznamenali nárůst počtu zásahů o 20 % oproti běžnému průměru,“ dodává Kafková.

Rizikové může být i koupání, a to hlavně u malých dětí. Proto je dobré je u bazénů i přírodních vodních ploch neustále hlídat. U větších dětí a také dospělých se zranění můžou přivodit také, ale spíše skokem do vody v nevhodném místě. Dalším faktorem je také křeč v nohách, to může být nebezpečné v případě, že je plavec daleko od břehu a bez pomoci.