Rašeliniště poblíž lipenské přehrady na Českokrumlovsku jsou jedním z mála míst na světě, kde ještě žije střevlík Ménétriésův. Patří mezi kriticky ohrožené brouky. Populaci střevlíka poblíž Přední Výtoně sleduje entomolog Jaroslav Boháč, který chce srovnat, jestli se zde počet jedinců za posledních deset let změnil.
„Výzkum je o to důležitější, protože se jedná o endemický druh, který žije výhradně na rašeliništích na Šumavě, Bavorsku a Rakousku. Tedy na území, které je historicky známé jako Silva Gabreta a leží na příhraničním území třech států," uvedl Jaroslav Boháč.
Střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území. Lze ale těžko přesně určit, jak dlouho zde žije. „Může to být několik tisíc let. Je tu déle než lidská populace," uvedl entomolog.
Boháč střevlíka sleduje v lokalitě Kapličky, což je zaniklá obec. Entomolg se pohybuje na rozloze desítek hektarů a výzkumu se věnuje rok. V terénu už instaloval více než 170 "živochytných pastí", pomocí nichž populaci střevlíka monitoruje. „Jsme teprve na začátku, nechci předbíhat, nechci zveřejňovat žádné aktuální výsledky. Naším základním cílem je srovnat velikost populace nyní a v roce 2011, kdy zde byl poslední vědecký výzkum," uvedl Boháč.
Dalším cílem výzkumu je zjistit to, jaký vliv mají na brouka změny životního prostředí. Střevlíkovití brouci jsou totiž velmi citliví na imisní znečištění, kvůli němuž se mění charakteristika rašelinišť. Například kyselé deště zdevastovaly rašeliniště v oblasti Krušných hor a střevlík tam vyhynul.
„Dalším z faktorů negativně působících je likvidace rašelinišť, to znamená meliorace a odvodnění. Takto už byly zlikvidovány a přeměněny na lesní půdu tisíce hektarů mokřadů a bažin. Dnes již není nebezpečí meliorací tolik aktuální a zbývající rašeliniště jsou často součástí zvláště chráněných území," uvedl Jiří Klimeš z odboru životního prostředí Jihočeského kraje.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
