Motýlům ve městě pomáhají květnaté pásy a méně sečené trávníky, ukázal průzkum

Jako květnaté pásy se podle Kláry Řehounkové z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity označují plochy, které jsou osety semínky původních dvouděložných bylin. „Při jejich zakládání bereme ohled nejen na estetické hledisko, ale také na podporu motýlů, včel a dalších živočichů. Proto při volbě vysévaných druhů zohledňujeme i nároky hmyzu na živné a nektaronosné rostliny,“ vysvětluje Řehounková.

Jednou z hmyzích skupin, kterou od počátku projektu entomologové sledují, se stali také denní motýli. Od vysetí jich během průzkumu objevili už 28 druhů. Ke každému květnatému pásu vybrali autoři monitoringu dvě kontrolní plochy. Jednu sečenou méně často, aby trávník stačil vykvést. A druhou sečenou intenzivně, tedy několikrát ročně nakrátko, jak je to dosud ve městech obvyklé.

„Jednou z příčin ubývání motýlů jsou i nízko střižené trávníky, na kterých chybí nektaronosné rostliny pro dospělé motýly i rostliny, které slouží housenkám jako potrava. Náš výzkum ukazuje, že pomoc motýlům ve městech může být překvapivě jednoduchá. Květnaté pásy a extenzivně sečené trávníky hostí více druhů a významně více jedinců denních motýlů v porovnání s intenzivně sečenými plochami,“ komentuje dosavadní výsledky průzkumu Jana Lipárová z Entomologického ústavu AV ČR, která na květnatých pásech sleduje denní motýly.

„Motýli a další skupiny hmyzu nám v posledních desetiletích z krajiny mizí doslova před očima. Drobné změny v péči o městskou zeleň nebo i soukromé zahrady jim přitom mohou významně pomoci,“ říká koordinátor průzkumu Jiří Řehounek z Cally a dodává: „I mnoha lidem se více líbí trávníky, které kvetou a voní, bzučí na nich včely a poletují pestrobarevní motýli. Ve většině měst obvykle není problém najít pro ně vhodné místo.“