Ztratili jsme důvěru, vzkazují starostové. Odmítají uložiště vyhořelého paliva

Pod společné stanovisko se podepsali starostové obcí Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Olešník a Temelín. „Zastupitelstva dotčených obcí i zastupitelstvo Jihočeského kraje vyjádřila zásadní nesouhlas s jednou ze čtyř vybraných lokalit pro uložiště vyhořelého paliva s pracovním názvem Janoch a nesouhlasí ani se započetím průzkumných prací v této lokalitě,“ napsali do tiskové zprávy.

Tvrdí, že se český stát prostřednictvím státní firmy SÚRAO vlamuje do lokality jižních Čech, která je historicky zatížena obrovskými infrastrukturními projekty.

„Ať jde již o bourání několika obcí z důvodu stavby jaderné elektrárny Temelín, zatopení části obce Purkarec a zatopení stovek rekreačních chat podél původního toku Vltavy při stavbě nádrže Hněvkovice čí dlouhodobé ukládání zbytků uranové rudy ze zpracovny MAPE, kdy rekultivace těchto odkališť prachem, zápachem a masivní velkoobjemovou kamionovou dopravou trvale obtěžuje okolní obce. Stále ještě není dokončen projekt horkovodu a naše katastry jsou rozděleny energetickými a dopravními koridory,“ tvrdí starostové.

Odmítáme být rukojmím vlády, vzkazují starostové

Ti podle svých slov opakovaně dokázali mezi ty, kteří okamžitě odmítají vše nové. Uvědomují si, že stavby v zájmu státu "musí někde stát". Proto si měli vyslechnout detailně argumenty státu, ale vzhledem k nejistotě, neukotveným právům obcí a především k výše zmíněné civilizační zátěži regionu projekt odmítjaí. 

„Ztratili jsme důvěru v efektivní řešení problému hlubinného uložiště vyhořelého paliva. Přístup státu vyvolává zbytečné spory mezi občany a snižuje vzájemnou důvěru. Účinek přesvědčovacích kampaní ze strany Správy uložišť jaderných odpadů má spíše opačný účinek. Podpora uložiště je minimální a rozladění občanů, které zastupujeme, dosahuje vrcholu. Vyzýváme proto státní úřady, aby ukončily bezvýslednou snahu a změnily svůj přístup a uvažování,“ vzkázali starostové. Ti podle svých slov odmítají být "rukojmím vlády".

K záměru se před nedávnem vyjadřovala také Platforma proti úložišti. Ta sleduje vývoj projektu. V tiskové zprávě ze 14. září členové platformy vzkázali, že věří, že vládní koalice posílí roli obcí. 

„Požadavek obcí na spolurozhodování o tak mimořádné stavbě je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, v nichž již pokročili v povolování úložiště nejdále, jako je Finsko nebo Švédsko,“ napsali.

„Jsem si jist, že pokud by došlo k uzákonění souhlasu obcí a nastavení jasných technickobezpečnostních pravidel a rovněž ve správné výši nastavených kompenzací, cesta k nalezení konečné lokality bude otevřená. Ostatně je to jediná správná cesta, která v demokratické společnosti, ke které se hlásíme, je možná a povede k cíli, který si státní úřady vytýčily - vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu,“ řekl Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti.

O den později 15. září ČTK informovala o tom, že sněmovna asi neuzákoní právo obcí vetovat výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na jejich území, i když to podle přání dotčených obcí navrhli jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že "právo veta nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu".

Připomenul rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2020, podle něhož nikdo nemůže prosazovat veto jen kvůli tomu, že případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. S možností veta podle ministra nepočítal ani věcný záměr zákona, který připravovala minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO).

Podmínku souhlasu obcí s výstavbou úložiště navrhli do vládní předlohy doplnit poslanci Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) s Klárou Kocmanovou (Piráti) a Radek Koten (SPD). Doporučili využít podobného finského zákona. Sám Kaňkovský ale v debatě připustil, že návrh většinovou podporu Sněmovny nezíská, uvedla ČTK.

SÚRAO zveřejňuje na webu veškeré technické studie a budou tam i výsledky všech průzkumů a výzkumů, řekl ČTK ředitel správy Lukáš Vondrovic. Po povolení mají geologové hloubit až deset vrtů v každé lokalitě (Březový potok, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína), řekl ČTK geolog Marek Vencl ze SÚRAO.

Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Má být půl kilometru pod povrchem, podzemní areál má být velký až tři kilometry čtvereční, povrchový bude mít rozlohu 15 až 20 hektarů.