Krumlovská nemocnice má ambice, plány i mnohá ocenění. Nejen o nich v rozhovoru s ředitelem Vojtěchem Remeňem

Letos v dubnu to bude rok, co jste byl zvolen ředitelm nemocnice Český Krumlov. Možná je ještě brzy, abyste hodnotil vaše působení ve funkci, ale třeba byste chtěl zhodnotit události, které se nemocnice po dobu vaší nové funkce týkaly. Co by to bylo?
Tím že jsem v krumlovské nemocnici působil i dříve, jsem měl možnost poznat chod nemocnice zblízka už před svým nástupem, takže jsem se nemusel dlouho zorientovávat. To považuju za velkou výhodu, protože na rok 2021 bylo plánováno mnoho rozsáhlých rekonstrukcí a zúčastnili jsme se několika projektů. Leccos se povedlo a z toho mám obrovskou radost.

Je jistě nutností i výhodou nemocnici po technické stránce revitalizovat a inovovat. Jaké z plánovaných rekonstrukcí považujete za klíčové, které se zdařili a které třeba ne?
Jedním z velice vydařených projektů nemocnice v uplynulém roce byla rekonstrukce chirurgických sálů. Měnili jsme vzduchotechniku, dělali nové stropy, podlahy a rozvody. Díky tomu budeme moci letos pokračovat s dalšími přípravami na rekonstrukci celého pavilonu, tedy i lůžkové části. To bylo logisticky velice náročné, a tak jsem moc rád, že se to zvládlo v naplánovaném čase.

Také plánujeme výstavbu nové budovy, kde bude urgentní příjem s magnetickou rezonancí. Pak budeme schopni dělat diagnostiky na nejvyšší úrovni. Projekt je už nakraslený,  budeme si žádat o dotace a hlavně jsme získali souhlas Přístrojové komise. To byl dlouhý a náročný proces, hodně jsme vyjednávali, takže taky velký úspěch.

Co se nám naopak nepodařilo uskutečnit, byla rekonstrukce pavilonu D, tedy Interny, kvůli strmému nárůstu nákladů na ni.

To znamená, že musíte na plánovanou rekonstrukci někde sehnat více finančních prostředků. Podle Health Care institutu, který vyhlašuje v různých kritériích nejlepší nemocnice ČR, jste celorepublikově v nejlepší finananční kondici. Znamená to, že máte hodně peněz?
(Smích) To ani ne, spíše to ukazuje na naši hospodárnost. Těch ukazatelů je tam více. Jak investujeme do rekonstrukcí a hmotných statků, jak vyplácíme zaměstnance, jakou máme likviditu. Je to tedy jen čistě o tom, jak hospodaříme s prostředky, které máme, aniž bychom šetřili tam, kde nemáme."

Kde budete shánět tedy potřebnou částku na rekonstrukci pavilonu D?

Budeme muset dále dobře hospodařit (smích), ale povedlo se nám i získat dotační podporu v hodnotě 110 milionů z fondu ReactEU. To bychom klidně mohli zařadit mezi ty úspěchy. Včas jsme podali žádost, která splnila všechny podmínky. Příprava a rychlost byla k získání finančních prostředků důležitá. Část peněz už jsme použili na rekonstrukci chirurgických sálů a část použijeme na přístrojové vybavení Ára - ventilátory, anesteziologické přístroje. Dále z dotace pořídíme i gastroenterologické vybavení a nové CT. Také nám už nějakou částku přislíbil i Kraj.

Když půjdeme pryč od betonu a čísel. Vzpomněl byste si ještě na něco, co považujete za pozitivní?
Těší mě, že jsme se zúčastnili projektu ministerstva zahraničí Medivac II na pomoc a integraci běloruských utečenců. V rámci tohoto projektu jsme přijali do naší nemocnice 4 běloruské zdravotníky – dva doktory a dvě zdravotní sestry, pro které by bylo zůstat v Bělorusku velice nebezpečné. Dnes jsou tito kolegové a kolegyně plnohodnotnými členy našeho týmu. To se, podle mého, zvládlo velice dobře, i přes počáteční obavy z různých stran.“

A taky jsem moc rád, že jsme i přes těžkou Covidovou situaci nerezignovali na plánování do budoucnosti. To nám může ulehčit práci a hodně pomoci v době po něm.

Dostali jsme se až ke Covidu. O pandemii jste jistě poskytl už mnoho rozhovorů, tak se zeptám z jiného soudku. Jak myslíte, že virus ovlivnil chod nemocnice do budoucnosti?
Celorepublikově se nemocnice potýkají s nárustem čekacích dob neakutních operací. To bude u nás pravděpodobně obdobné. Jako další problém vidím i prohloubení nedostatku personálu. Už dříve bylo doktorů a zdravotních sester po celé ČR málo, teď jich mnoho kvůli vyčerpání odchází. Měl jsem tu doktora, který mě žádal o rok dovolené. Prostě vyhořel. Jiní odešli do soukromé sféry, kde ten tlak není tak obrovský a někteří starší zas zvolili raději důchod, protože na covidové výkony se už necítili.

Je něco, co byste chtěl dodat na závěr?
Určitě bych rád poděkoval všem svým spolupracovníkům, celému personálu za vynikající výkony. Bez nich by to nešlo. Také bych rád poděkoval všem pacientům za projevenou důvěru. A v neposlední řadě bych také rád poděkoval podporovatelům nemocnice z řad územní samosprávy.