Český hydrometeorologický ústav (ČHMU) poprvé v historii pracuje ve střednědobé předpovědi s maximální teplotou 40 stupňů Celsia. Až tolik můžeme naměřit v neděli. Tropické teploty v tuzemsku tak zastíní i vyhlášená přímořská letoviska, kde budou mít dovolenkáři paradoxně nižší teploty.

S příchodem teplejších dní začíná i sezóna klíšťat. A s ní se znovu vrací i osvědčené „babské rady“, které si lidé předávají po generace. Jenže právě ty mohou podle odborníků napáchat víc škody než užitku.

Sáhnout po vitamínech na imunitu, hořčíku na stres a kolagenu na pleť. Pro mnoho Čechů běžná rutina, která má vést ke zdravějšímu životu. Jenže může vzniknout i opačný efekt: lidé kombinují doplňky stravy bez přehledu a nevědomky si je mohou překrývat, oslabovat jejich účinek, nebo si i přitížit.

Stárnutí populace přináší realitu, která dopadá na tisíce rodin. Péče o seniory se stále častěji přesouvá do domácností – a ve většině případů zůstává na bedrech jediné osoby. Nejčastěji ženy.

Objednat si jídlo v restauraci by měla být banalita. Otevřete menu, vyberete si, najíte se. Pro část lidí je to ale malý logistický projekt. Ne proto, že by chtěli být složití. Ale proto, že prostě musí.

Říct rodičům nebo blízkým, že máš problém s jídlem, vyžaduje velkou odvahu. Ale co když se odhodláš, svěříš se… a reakce nepřijde? Právě ticho, zlehčování a bagatelizace mohou zvyšovat pocit osamění a prohlubovat vážnost nemoci.

A je to tu zase. Růžová a rudá srdce zaplavují výlohy, ceny růží dramaticky šplhají nahoru, a mezi tím se ozývá národní rozhořčení: „Je to blbost z Ameriky!“, „Akorát chtěj tahat lidem peníze z kapes!“, „My máme první máj, ne tohle!“

Verbální útoky, posměšky v online skupinách a často také bezradní učitelé. Šikana je realitou na více než polovině českých základních škol. Jenže na pomoc odborníků se často čeká i měsíc. Nová krizová linka však slibuje pomoc do 24 hodin.

Knihy o poruchách příjmu potravy patří k tématu, které budí emoce – a to nejen u samotných nemocných, ale i v jejich okolí. Pro někoho mohou být důležitým zdrojem pochopení a podpory, pro jiného naopak spouštěčem, který stav ještě zhorší. Právě proto má smysl o nich mluvit otevřeně a bez idealizace.

Samoobslužné pokladny rozpoutaly divoké debaty na sociálních sítích. Zatímco jedni mluví o práci zákazníků zadarmo a vyzývají k bojkotu, druzí si tento způsob placení chválí pro rychlost a pohodlí. Jde jen o hlasitou facebookovou bublinu, nebo se odpor zákazníků projevuje i v praxi obchodů?