Česko si v těchto dnech znovu prochází jedním ze svých oblíbených sportů: soubojem mezi vládou a prezidentem. Tentokrát se nehraje o pravomoci na papíře, ale o to, kdo pojede na summit NATO v Ankaře. Jde o spor, který známe i z jiných zemí. U nás se trochu mění v tradiční přetahovanou, ze které se v přímém přenosu stává veřejný kurz ústavního práva pro každého, kdo má chuť to řešit i připojení k internetu.

Největší policejní razie v historii českého fotbalu. Na pět desítek lidí čelí podezření, že fixlovali zápasy od první ligy až po prales. Buď kvůli tomu, aby si na to vsadili a vydělali na podvodu ranec peněz. Nebo aby si koupili záchranu v soutěži. Fotbalová asociace České republiky to prezentuje jako důkaz opravdového boje za očistu fotbalu. Ale není to spíš jen kouřová clona, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý?

Všude kolem nás se dnes skloňuje umělá inteligence. Pro někoho je to spása a revoluce, pro jiného zase jen další marketingový „buzzword“, kterým se dnes dá prodat úplně všechno. Jako člověk, který se v IT a cloudu pohybuje denně, to vnímám jako největší změnu práce a užívání počítače od příchodu samotného internetu. Změna je tak zásadní, že promění i desítky let usazené pozice a vazby a přinese i nové sociální otázky.

Staré pohlednice Českých Budějovic ožívají v krátkém filmovém příběhu, který propojuje historii s moderní technologií. Autoři Jan Saska a Milan Binder vytvořili působivou podívanou, jež diváka přenese o více než sto let zpět a ukáže město v nečekaně živé podobě.

Baráž překonána, český fotbal se vrací na mistrovství světa po dvaceti letech. Co udělat proto, aby na turnaji nebyl jen do počtu, ale mohl navázat na senzační vystoupení reprezentace na EURO 2004? Miroslav Koubek a jeho tým by si měl vzít ponaučení z představení Brücknerova mužstva na světovém šampionátu v Německu.

Vlčí hlad dokáže člověka překvapit i vyděsit. Objevuje se často ve chvíli, kdy člověk s poruchou příjmu potravy začne znovu jíst, a může působit až neovladatelně. Nejde o selhání, ale o přirozenou reakci těla, které se snaží zotavit z období hladovění.

Mezinárodní den žen letos přichází s poměrně střízlivým poselstvím. I když se o genderové rovnosti mluví déle než století, svět k plné rovnoprávnosti stále nedospěl. Podle letošní zprávy organizace OSN UN Women neexistuje na světě jediná země, kde by ženy měly úplně stejné postavení jako muži.

Říct rodičům nebo blízkým, že máš problém s jídlem, vyžaduje velkou odvahu. Ale co když se odhodláš, svěříš se… a reakce nepřijde? Právě ticho, zlehčování a bagatelizace mohou zvyšovat pocit osamění a prohlubovat vážnost nemoci.

Vážení přátelé historie, dnes mám pro Vás příběh obyčejné rodiny z našeho města. Příběh je to silný, až jsme se nemohli s Milanem ubránit pohnutí.

Knihy o poruchách příjmu potravy patří k tématu, které budí emoce – a to nejen u samotných nemocných, ale i v jejich okolí. Pro někoho mohou být důležitým zdrojem pochopení a podpory, pro jiného naopak spouštěčem, který stav ještě zhorší. Právě proto má smysl o nich mluvit otevřeně a bez idealizace.