České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Za absence - vězení

Kromě klasických vět, které se ve školním řádu objevují dodnes, tj. že žáci mají býti čistotní, pořádní a slušně se chovati, tak jsou zde i odstavce, které se věnují docházce dětí do školy. A ty jsou striktní, přísné, a v dnešní době již nepředstavitelné. Některé si dovolím zde zacitovat:  

„Tresty, jež se rodičům neb jejich zástupcům (poručníkům, pěstounům, mistrům neb hospodářům) pro nedosti ospravedlněné aneb vůbec neomluvené obmeškání školy ukládají, jsou pokuty peněžité 2 –10 K, kteréž nemůže-li trestaný zaplatiti, v trest vězení až do 24 hodin proměněny býti mohou. Trest se může vyměřiti až do 20 K aneb až k vězení dvou dní, zavdají-li rodiče neb jejich zástupci příčiny k zmeškání ziskuchtivostí.“ 

Tolik citace a odstavce dále pokračují, jak bylo postupováno, když se nepřítomnost dětí ve škole opakovala. To pak mohl jít rodič do vazby až na čtyři dny. Zajímavé bylo i to, že trestáni mohli býti i zaměstnavatelé, u kterých děti místo školy pracovaly. Takže majitelé továren, dílen, živností dostávali v tomto případě tresty ve stejné výši jako rodiče dětí. 

Tresty to teda byly tvrdé a všimněte si, že malá Maruška za rok zameškala pouhé tři hodiny. Její rodiče tedy zřejmě nepoznali studenou a neútulnou městskou šatlavu. A do jaké školy Maruška chodila? Navštěvovala ústav „U Sv. Josefa“, který vedly školské sestry de Notre Dame. Sympatické je, že ve stejné budově můžeme stále najít školku stejného jména. V ulici Na Sadech, vedle Besedy, ji pořád vede stejná kongregace řádových sester. A tak to má být.      

Ve fotogalerii jsou i další vysvědčení ze stejného období, které jsou ale psány v německém jazyce.