Ladislav Faktor: Finále je teprve před námi, není co slavit

Jste asi největším překvapením letošních voleb, zvítězil jste v prvním kole v drtivé většině měst i obcí. Jaký je to pocit?
Pocit je to samozřejmě skvělý, protože z reakcí lidí v průběhu kampaně byla sice znát velká podpora, ale nemohl jsem vědět, kolik z nich přijde k volbám a vysloví se v můj prospěch. Výsledky naprosto předčily moje očekávání. Téměř 18 000 lidí mi projevilo důvěru! To je fantastický. Jen tři kandidáti v České republice dopadli lépe co do počtu hlasů, a co se týká jižních Čech, jednalo se o nejvíce hlasů pro kandidáta v prvním kole v celé historii Senátu. Takže Jihočeši, děkuju!

Před vámi je druhé kolo voleb do Senátu. Hlasy z prvního kola se nepočítají, začíná se od nuly. Myslíte si, že se zopakuje scénář kola prvního?
Tak to ani náhodou. Do druhého kola chodí maximálně polovina lidí. Navíc se obávám, že přijdou zejména levicoví voliči, kteří rozhodně nebudou volit mě. Já teď vlastně nejsem moc důležitej. Je to jen o lidech a jejich vztahu ke mně. Jediný, co můžu slíbit, je, že nebudu dělat trapnou kampaň s pomluvami konkurence, a že ze svých názorů na migraci, Evropskou unii a další témata, která lidi zajímají, neuhnu ani o píď.

A jakým způsobem tedy hodláte přimět ty, kteří Vám svůj hlas dali v prvním kole, aby přišli znovu?
Jak říkám, teď už je to jen na nich. Buď budou sedět doma a řeknou si „ten Faktor to má už jistý“, nebo si uvědomí, že jsou to vlastně úplně nové volby a přijdou mě znovu podpořit. Já samozřejmě nehodlám odsuzovat ty, kteří nepřijdou. Ale systém voleb, kdy musíte říct vlastně dvakrát to samé, přičemž se hlasy z prvního kola nepočítají, mi přijde nesmyslný. Nahrává pak těm, kteří se nebojí říci si například o hlasy komunistů nebo dalších levicových stran. Ti pak rozhodují volby, vzpomeňme na ty prezidentské. Já to ale nikdy neudělám. V této kampani jsem dokonce šel tak daleko, že jsem odmítnul všechny strany, které mi nabízely podporu.

Co vás k tomu vedlo?
Byly v podstatě dvě možnosti. Buď přijmu podporu některé z pravicových stran, jako jsou Realisté, ODS, TOP 09, Svobodní nebo možná ANO, nebo odmítnu všechny a pojedu na vlastní triko. Řešili jsme to se zástupci některých stran a s mým týmem hned na počátku kampaně a rozhodli se pro tehdy nejistou cestu naprosté nezávislosti. Teď se ukázalo, že to byla dobrá volba. Víte, v životě jsem se naučil dělat důležitá rozhodnutí, která můžou znamenat buď naprostý krach, nebo úspěch. Tohle bylo riskantní, ale vůbec nelituji. Baví mě na tom ta svoboda, že můžu říkat, co si myslím a nemusím se ohlížet na to, co tvrdí nějaká politická strana. Navíc mi připadá, že lidi už jsou unavený a znechucený tou přehnanou politickou korektností a přetvářkou.

Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře?
No jasně! Kdo má nohy, ruce a názor, alou ke druhýmu kolu voleb do Senátu! (smích)