Budějcký Prior oslavil padesát let. Brutalistní dominanta Lannovky dodnes budí emoce

Základní kámen byl slavnostně poklepán 7. dubna 1976, otevření následovalo 30. května 1979. Autorem návrhu byl architekt Antonín Běhal, investorem bratislavský podnik Prior. Už tehdy šlo o největší nákupní prostory ve městě, které měly nahradit dosluhující „Broukárnu“ v Divadelní ulici.

Místo, kde dnes obchodní dům stojí, přitom neslo dlouhou historickou stopu. Po náletu v březnu 1945 zde zůstala rozsáhlá proluka, která přetrvala až do 70. let. Kvůli samotné stavbě pak padly i další domy. „Trochu se čekalo, že obchodní dům bude mít jihočeský název, ale rozhodlo to, že generálním investorem byl podnik Prior,“ připomíná historik Jan Schinko.

Samotná stavba je typickým produktem své doby. Národní památkový ústav ji označuje za výraznou ukázku brutalismu. „Budova Prioru nese pregnantní znaky brutalismu, jednak ve svých formách, v přiznaných konstrukcích, tak i v důrazu na čitelnost konstrukce a působení použitých materiálů,“ uvádí NPÚ. Charakteristické jsou tak především keramické obklady, beton a sklo.

Architekti se zároveň snažili, aby novostavba zapadla do historického prostředí Lannovy třídy. „Budova byla v duchu brutalistické myšlenky městotvornosti citlivě začleněna do historizujícího prostředí, například pomocí podloubí nebo nárožní terasy s keramickým válcem evokujícím věže historických domů,“ doplňuje NPÚ. Právě tento prvek měl opticky odlehčit jinak mohutnou hmotu objektu.

Konstrukčně jde o ocelový skelet s železobetonovými deskami, typický pro velké obchodní domy té doby. Objekt byl rozdělen na prodejní, skladovou a hospodářskou část, přičemž každá měla své jasné funkční určení. Nechybělo ani atrium, terasa či kryté podloubí, které mělo navázat na tradiční městskou architekturu.

Přestože se tvůrci snažili o citlivé začlenění, reakce nebyly jednoznačné. Už při výstavbě zaznívala kritika, že budově chybí výraznější výška. „Podle starších zkušených architektů mu chyběla vertikála,“ uvádí Schinko. Plochá hmota tak podle některých odborníků nenavázala na okolní domy se sedlovými střechami.

Z obchodního hlediska ale Prior znamenal zásadní změnu. Do centra přivedl nové zákazníky i moderní prvky včetně tehdy atraktivních eskalátorů. „Budova obchodního domu byla jednou z nejmodernějších svého druhu na jihu Čech a patří mezi symboly éry socialismu,“ shrnuje Národní památkový ústav.

Po padesáti letech tak Prior zůstává nepřehlédnutelným solitérem na Lannově třídě – stavbou, která je zároveň připomínkou své doby i trvalým tématem debat o podobě města.