Jak probíhá test plodnosti a co dělat, když nepřinese dobré zprávy?

Potíže s početím nejsou ničím výjimečným a jejich příčina nemusí být pouze na straně ženy. Proto se při hledání důvodu obvykle vyšetřují oba partneři. Někdy se podaří konkrétní problém odhalit poměrně rychle, jindy je potřeba kombinovat několik vyšetření. Výsledky pak lékaři umožní lépe posoudit plodnost obou partnerů a zjistit, které faktory mohou početí komplikovat.

Test plodnosti není jen jeden test

Odborné vyšetření plodnosti se obvykle doporučuje, pokud se ženě mladší 35 let nedaří otěhotnět po roce pravidelného nechráněného styku. Od 35 let je vhodné obrátit se na odborníka už po šesti měsících. Test plodnosti lze ale podstoupit i preventivně, například pokud chce žena získat lepší představu o své plodnosti před plánováním rodičovství.

Neexistuje přitom jedno univerzální vyšetření, které dá jasnou odpověď. U ženy se lékaři zaměřují například na ovulaci, ovariální rezervu, stav dělohy a průchodnost vejcovodů. Jedním z vodítek může být hladina antimülleriánského hormonu (AMH) v krvi, která pomáhá posoudit ovariální rezervu, tedy zásobu vajíček ve vaječnících. Samotná hodnota AMH však nedokáže určit, zda žena přirozeně otěhotní, a vždy je potřeba posuzovat ji spolu s věkem a dalšími výsledky. Součástí kontroly bývá také ultrazvuk a podle potřeby vyšetření průchodnosti vejcovodů nebo hladiny dalších hormonů.

U mužů je základem spermiogram

U mužů bývá prvním krokem spermiogram. Laboratoř při něm hodnotí mimo jiné počet spermií, jejich pohyblivost a tvar. Mužský faktor se na problémech s početím podílí významnou měrou, proto nemá smysl hledat příčinu pouze u ženy.

Horší výsledek spermiogramu ještě nemusí znamenat dlouhodobý problém s plodností. Kvalita spermií se může v čase měnit, proto lékař při zjištěných odchylkách často doporučí vyšetření s odstupem zopakovat a teprve podle výsledků navrhne další postup.

Co dělat, když test plodnosti nevyjde dobře

Výsledek mimo běžné hodnoty může být nepříjemnou zprávou, ne vždy ale poskytne jednoznačnou odpověď na to, proč se těhotenství nedaří. Některé odchylky je potřeba ověřit opakovaným vyšetřením, jiné mohou vést k podrobnější diagnostice. Lékař proto jednotlivé nálezy hodnotí společně s věkem ženy, délkou snahy o početí, výsledky partnera a dalšími okolnostmi.

Kdy přichází na řadu asistovaná reprodukce

Pokud se podaří odhalit konkrétní příčinu, lze ji v některých případech cíleně léčit, například u některých poruch ovulace. Pokud taková léčba není možná nebo nepřinese očekávaný výsledek, může přicházet v úvahu asistovaná reprodukce. Vhodná metoda se volí podle příčiny potíží, věku ženy a výsledků vyšetření obou partnerů.

Jednou z možností je intrauterinní inseminace (IUI), při které se upravené spermie zavádějí přímo do dělohy. U některých párů může být vhodnější IVF, kdy k oplodnění vajíčka dochází v laboratoři a vzniklé embryo se následně přenáší do dělohy.

Možnosti se u jednotlivých párů liší a stejný výsledek vyšetření nemusí vždy vést ke stejnému postupu. Test plodnosti proto není konečným verdiktem, ale především způsobem, jak získat informace potřebné pro další rozhodování.

Zdroje:

• American Society for Reproductive Medicine. Fertility evaluation of infertile women: a committee opinion. Dostupné z: https://www.asrm.org/practice-guidance/practice-committee-documents/fertility-evaluation-of-infertile-women-a-committee-opinion-2021/
• Diagnosis of infertility. Dostupné z: https://www.nhs.uk/conditions/infertility/diagnosis/
• Mayo Clinic. Male infertility. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/male-infertility/diagnosis-treatment/drc-20374780