Lidé se bouří proti Hlinskému přivaděči z dálnice D3

Součástí celého projektu je i přeložka takzvaného Hlinského krčku, frekventované komunikace mezi Vrbenskou a Hlinskou ulicí. Tamní občané již několik let volají po změně, ale o trase dálničního přivaděče a vybudování velké mimoúrovňové křižovatky na Rudolfovské se dozvěděli teprve před nedávnem. Přitom v územním plánu Budějc, vypracovaným brněnským ateliérem, je zanesen již od roku 2000. Jejich snahou je zastavení územního řízení, i proto vzniklo občanské sdružení Hlinská - klidné bydlení, které iniciovalo podpisovou akci výhradně proti Hlinskému přivaděči.

„Bydlíme mezi dvěma silnicemi, chceme si tam odpočinout, a vy nám tudy ještě chcete vést dálniční přivaděč. Tím pádem tam vzniknou logistická centra, protože na ideálním místě najdou volnou plochu. Podle našeho názoru nemá tato stavba logiku, když o dva kilometry dál je kapacitně dostačující sjezd u Úsilného. Opravdu se nedá s tímto územím udělat nic lepšího? Tohle řešení považujeme za neekonomické, neefektivní a zbytečné,“ argumentoval na úterním téměř pětihodinovém veřejném projednávání Hlinského přivaděče na magistrátu Rudolf Střítecký, jeden z obyvatel Nového Vráta, kterému by chystaná silnice vedla přímo kolem oken jeho rodinného domu.

Lidé žijící v této lokalitě upozorňují, že pokud by plánovaná silnice v těchto místech opravdu v budoucnu vyrostla, došlo by ke zvýšení hluku, prašnosti, otřesů a emisních škodlivin z výfukových plynů. Zároveň se jim nelíbí, že by jejich nemovitosti automaticky ztratily hodnotu a také by nastalo přetížení již velmi frekventované Rudolfovské třídy a viaduktu. Podle jejich názoru musí dojít ke změně územního plánu, který v současné době umožňuje výstavbu průmyslových objektů.

Podle Pavla Pašky z IKP Consulting Engineers, který má projekt Hlinského přivaděče na starosti, však provedené studie neshledaly žádné nadstandardní hodnoty hluku ani jiné problémy. Nejbližší stavení leží 13 metrů od plánované silnice, další domy 33 metrů a více. „Naprostá většina pozemků je v rukách soukromých vlastníků. Pokud nedojde k vzájemné dohodě, Ředitelství silnic a dálnic může přistoupit k vyvlastnění,“ zmínil Paška možnost, která by nepočítala s jinou alternativou.

Vedení českobudějovické radnice si za svým záměrem, který by financovalo společně s Jihočeským krajem, stojí. „Naší snahou bylo, aby se transitní doprava nedostala na Rudolfovskou v zastavěné části. Tímto řešením by přijížděla na křižovatku, odkud může pokračovat dál po Okružní průmyslovou zónou nebo na zanádražní komunikaci. Čím více dálničních přivaděčů uděláme, tím více rozmělníme dopravu, která zasáhne obydlené části,“ je přesvědčena náměstkyně primátora zodpovědná za strategický rozvoj, územní plánování a dopravu ve městě Ivana Popelová.

Veřejné diskuze na radnici se zúčastnili kromě primátora Thomy všichni jeho náměstci, jednací místnost zastupitelstva však průběžně opouštěli ještě před skončením horlivého dialogu, do kterého se kromě politiků zapojilo několik nespokojených obyvatel i úředníků. Zástupci sdružení a občané diskutovali zejména se zástupci stavebního úřadu. Do debaty se sice zpočátku zapojili Ivana Popelová a Miroslav Joch, kteří si vyslechli ty nejzásadnější připomínky občanů, jinak ale představitelé magistrátu na argumenty odpůrců stavby prakticky nereagovali.

Stavební úřad nyní vydá rozhodnutí, proti kterému se bude ještě možné odvolat. „Chceme úplně zrušit stavbu dálničního Hlinského přivaděče a následně se zasadit o změnu územního plánu tak, aby tato oblast byla určena jako obytná zóna,“ shodli se na závěr členové občanského sdružení.