Žluté kříže nejsou zeď, tvrdí někteří řidiči

Auta se tady totiž neustále štosovala, kvůli čemuž bylo leckdy nemožné křižovatku Lidické třídy se Žižkovou ulicí projet. Otázkou však je, zda značení pomohlo.

„Co jsem vysledoval, tak někteří řidiči to respektují a nechají, když ne celý prostor s kříži, tak alespoň průjezd vozidlům příčně nebo vlevo. Těm ostatním je to jedno,“ uvedl Petr Jaroš z budějckého odboru správy veřejných statků.

I v tomto případě tedy platí, že záleží na každém řidiči. Někteří mají z dopravního značení respekt, jiní prohlašují, že značka není zeď a nějaké předpisy je nezajímají. Ozývají se i názory, že pokud by si člověk do křížů nenajel, z křižovatky by se nikdy nedostal.

Právě průjezdnost je ale cílem tohoto značení. Mělo by umožnit výjezd z vedlejších silnic, a to hlavně v dopravní špičce, kdy v křižovatce zůstávají stát vozidla. Je však nutné dodat, že žluté kříže de facto jen zdůrazňují to, jak by se řidič měl chovat, i kdyby tam žádné značení nebylo.

„Zdá se, že účel to splnilo. Nelze nechávat na znalost zákona, je potřeba to i připomenout dopravním značením. Stejné je to například se zákazem zastavení - svislé značky a žluté pruhy na obrubě v místech, kde zákon zastavení nedovoluje,“ zmínil Jaroš.

K vyznačení křížů byl zvolen jízdní pruh, ve kterém docházelo k nejčastějšímu blokování ostatních vozidel. „Zákaz vjíždět do křižovatky, pokud nemohu projet, platí pro celou křižovatku. Ten, kdo odbočuje z vedlejší, by měl mít jasno v tom, že uprostřed nemůže zůstat stát,“ dodal Petr Jaroš.