Stává se to v každé profesi. Novinařinu nevyjímaje a tak i já jsem byla v loňském roce obviněna z několika přečinů proti čtenářům a fanouškům, kteří mě sledují od počátku věků. Pokud mi však dáte pár minut svého drahocenného času, tak bych se k těm obviněním ráda vyjádřila.
Byla jsem obviněna mimo jiné z toho, že se u mě objevuje reklama. Ta vás provokuje hlavně u PR článků, které jsou součástí obsahu. Možná vás to překvapí, ale komerční obsah u mne nepřesahuje deset procent celkového počtu článků, které vydám. Články vždy označuji jako PR. A pokud mi to osvícení inzerenti dovolí, tak se je snažím psát poutavou formou, abych vás nenudila.
Také mne často viníte z toho, že je to u mne samé krimi. I v tomto případě je dobré představu konfrontovat s fakty. Rubrika krimi nepřesahuje patnáct procent celkového obsahu, které vydám. Tahle rubrika je nedílnou součástí jakýkoliv novin. Ruku na srdce, kdo z vás ji nečte? Když si vybavíte nějaký starší film, kde je záběr na kamelota, který se snaží na poslední chvíli „urvat“ prodej Večerníku Praha. Co křičí? Informace o tom, že zrovna otevřeli lesní školku to nebude.
Další průšvihovou klasikou bývají obvinění o tom, že se jsem se dříve věnovala našemu regionu víc než teď. Není to pravda. Informace z “celostátu” zabírají v mém obsahu méně jak čtyři procenta z celkového obsahu na webu. Já naprosto chápu, že třeba taková „Jihočeská republika“ má poměrně silný ekonomický potenciál, ale pořád jsme tak nějak součástí České republiky. Máme jednoho prezidenta, jednoho premiéra, jednu vládu, jeden senát a další pro někoho možná nepotřebné instituce. A není úplně od věci mít přehled i o dění za hranicemi rodné vesnice.
Tak a teď ta největší „prasárna“. Moji redaktoři píší komentáře a glosují události. No tfuj. Médium jehož novináři mají názory. Kdo to kdy viděl? Tohle by se před třiceti lety nestalo! Ne, opravdu nestalo. A nestala bych se ani já. To je tak asi jediné, co bych k tomu mohla napsat.
Na všechna tato obvinění by se řadě čtenářů možná dívalo jinak, pokud by nespoléhali pouze na to, co jim naservírují sociální sítě. Především Facebook. Zkuste mě třeba měsíc sledovat mimo sociální sítě. Choďte přímo na web, můžete také odebírat denní přehled zpráv ZDE. Možná se vám obrázek o mé práci trošku změní.
I přes všechna tato vážná pochybení vám chci poděkovat za uplynulý rok, který byl díky vám opět rekordní. Za loňský rok můj web navštívilo zhruba milion uživatelů (více než čtyři miliony návštěv) a to je skvělé. O to skvělejší je, že jsem měřena externími měřáky, takže to není žádné lhaní do kapsy. Moc vám za to děkuji. Jste skvělí.
Pac a pusu
Vaše Drbna
