Rodačka z Písku Kateřina Neumannová před měsícem oslavila padesáté narozeniny. Do sportovní historie se zapsala řadou úspěchů. Zlatá medailistka z olympijských her i mistrovství světa se naposledy na start postavila pár dní před narozeninami při Jizerské 50, kterou při své premiéře dokončila na začátku třetí stovky z téměř pěti tisíc účastníků a mezi ženami skončila ve čtvrté desítce. Nejen o své lyžařské kariéře, ale také o svém angažmá na mistrovství světa v lyžování 2009 v Liberci, se rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.
Kdy se Kateřina Neumannová poprvé postavila na běžky?
To si nepamatuji, ale nějaké lyže to byly ve věku asi dvou let. Jen lze těžko říct, co to bylo vlastně za lyže, asi umělé s medvídkem. V každém případě v dětství dlouho vítězily sjezdovky.
Se šesti medailemi včetně zlata z Turína jste nejlepší českou sportovkyní v historii zimních olympiád, co do počtu cenných kovů. Co byl nejsilnější moment vaší profesní kariéry?
Nabízí se zlato z Turína 2006, ale pro mě bylo silných momentů víc, i když nebyly pro širokou veřejnost tak viditelné. Třeba první vyhraný světový pohár před zraky mých fanoušků ze Šumavy, první medaile z olympijských her v Naganu, první titul mistryně světa, na který jsem také dlouho čekala.
Byly vrcholem kariéry olympijské hry 2006 v Turíně, kde jste se v závodě na 30 kilometrů volně ve svém posledním startu pod pěti kruhy dočkala vytouženého olympijského vítězství. Na start jste přitom nenastupovala v ideálním rozpoložení, je to tak?
Věděla jsem, že jsem připravená nejlépe ve svém sportovním životě a na této olympiádě je reálné zlato získat. Plán byl ale pokusit se vyhrát první závod na programu olympijských her, a to skiatlon na sedm a půl plus sedm a půl kilometru, kde jsem byla, bohužel, těsně druhá. V závěru olympijských her před startem třicetikilometrového závodu jsem začínala cítit příznaky nemoci, kterou se naštěstí podařilo před startem utlumit, a třicítku jsem vyhrála. Den po tomto závodě jsem se zdravotně sesypala a museli mi nasadit antibiotika.
Jak často se dnes vydáte na běžky? Nedávno jste se objevila například na startu Jizerské 50. Tu jste při své premiéře dokončila na začátku třetí stovky.
Byla jsem nejrychlejší ve své věkové kategorii, což považuji za slušný výkon, neboť většinu týdne sedím v kanceláři nebo v autě. Na lyže se dostanu o víkendech na Šumavě. Letošní zima byla navíc na lyžařské podmínky dost bídná, tak toho lyžařského tréninku moc nebylo. Když ta možnost je, užívám si běžek každý víkend nebo v rámci svých různých cest po horách.
Stala jste se první českou sportovkyní v historii, které se podařilo zúčastnit se letních i zimních her. Dokázala jste potrápit konkurenci nejen na lyžích, ale také na kole. K jakému sportu máte teď blíž?
Pořád jsem hlavně lyžařka, ale kolo je super na letní měsíce. Zůstala jsem doteď věrná sportům, ve kterých jsem dřív závodila, takže potkat mě v zimě na lyžích a v létě na kole je vcelku běžná věc.
Jaká je podle vás budoucnost běžeckého lyžování v Česku? Rýsuje se nám generace, která dokáže jít například ve vašich stopách a sbírat cenné kovy na velkých šampionátech?
Jsme národem lyžařů a hory jsou o víkendech plné lidí na běžkách, pokud jsou sněhové podmínky. V tomto se o nás nebojím, ale co se kvality závodníků týká, tak tam jsem podstatně skeptičtější. Občas se někdo ukáže, kdo by mohl být špičkovým lyžařem, ale najít tak silnou generaci, jako byla v době mé kariéry a Lukáše Bauera, je v nedohlednu. Musíme si zvyknout, že budeme oslavovat výsledky v druhé desítce pořadí na velkých akcích.
Vaše jméno je také neodmyslitelně spojeno s mistrovstvím světa v lyžování v Liberci v roce 2009. Jak na tuhle zkušenost vzpomínáte? Šampionát provázela řada problémů a nakonec skončil velkou finanční ztrátou. S odstupem času, šla byste do něčeho podobného znovu?
Je to něco v mém životě, na co ráda vzpomínat nikdy nebudu. Šampionát byl po sportovní stránce velmi úspěšný, ale ekonomicky ne. Už nikdy nebudu schopna vysvětlit složitost celé této akce, u které jsem byla až poslední rok a půl jejich příprav. S dnešními zkušenostmi bych se už samozřejmě přemluvit nenechala.
Co zabírá Kateřině Neumannové aktuálně nejvíce času?
Jak kdy… Mám kromě své práce v ASC Dukla i jiné aktivity a projekty, každý z nich mi zabírá nějaký volný čas v jiné části roku. Nejraději ale pracuji na přípravách Lipno sport festivalu, což je moje druhé dítě (po dceři Lucce), a protože se stále považuji za Jihočešku, je to pro mě srdeční záležitost.
Jaký tedy bude Lipno sport festival v letošním roce?
Jsem přesvědčená, že zase o něco lepší a větší, než byl minulé léto. V termínu 11. až 20. srpna bude u Lipna veselo nejenom sportovně, ale už i společenský program včetně koncertů a divadel bude parádní. Na jaře už snad budeme moci prozradit podrobnější program.
Působila jste jako poradkyně na ministerstvu obrany. Nabízí se otázka, jestli by vás lákal například vstup do politiky? Podobnou kariéru si zvolil například Jakub Janda.
Nikdy neříkej nikdy, ale zatím na to nemám vůbec chuť. Mám raději akce, které mají jasný začátek a konec a přinášejí lidem radost. Tu v politice zatím moc nevidím, i když ji dost sleduji.
Foto Neumannova.cz, Liberec2009.com, ČTK/Radek Petrášek
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
