Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Pokud i vzdělaný, zkušený a moudrý člověk, jakým rektor ČVUT bezpochyby je, žije v přesvědčení, že je normální tlačit na to, aby se nezávislá novinářská práce stáhla z vysílání jen proto, že se mu nelíbí její vyznění, je s touto společností opravdu něco dosti v nepořádku.
Rektor Vojtěch Petráček svému podřízenému Vladimíru Maříkovi (v té době ještě řediteli Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT) tento nesplnitelný úkol skutečně zadal.
Dokazuje to tato pasáž veřejně dostupného dopisu podepsaného rektorem Petráčkem:
Proto bych velmi důrazně doporučoval, aby k vysílání dokumentu nedošlo a chtěl bych Vás jako ředitele ústavu jako rektor požádat o zastavení vysílání, či přesněji řečeno Vám zastavení vysílání v zájmu ČVUT uložit. Jedna se o bytostný zájem vašeho ústavu i celé univerzity, za kterou nesu zodpovědnost. Celek ČVUT a pozitivní osud CIIRC má přednost před osobním zájmem!
Dokument „A člověk stvořil robota“ byl v České televizi na ČT2 odvysílán dne 29. května 2018. Jde o časosběrný dokument „o výstavbě nové moderní budovy ČVUT a chytrých mozcích v ČR“. K vidění je zde.
Na téma jako první upozornily Lidové noviny už na konci května, v pondělí 4. června ale rektor ředitele CIIRC odvolal, což vyvolalo v rámci ČVUT bouřlivé reakce.
Odvysíláním dokumentu, respektive svými výroky v něm, podle mínění rektora Petráčka profesor Mařík poškozuje dobré jméno ČVUT.
To, že na ČVUT nepanují mezi fakultami, rektorátem a novým institutem robotiky CIIRC ideální vztahy, není žádné tajemství, to ale není podstatou tohoto textu.
Jde o onen myšlenkový proces, který vedl k oficiálně vyslovenému zadání „zastavte vysílání“. Rektor Petráček žije pravděpodobně v podivném světě, kdy nařízení a tlak „shora“ by mělo stačit k odstranění nepohodlného článku, nepříjemné reportáže, kritického dokumentu, případně dotěrného novináře. Což je ale svět, který do demokratické společnosti rozhodně nepatří.
Rektor přitom může mít klidně pravdu, když ve svém prohlášení k odvolání profesora Maříka píše, že film „byl výrazně neobjektivní“. Doplňuje zde i to, že zvažuje podnět k radě pro vysílání a případné další právní kroky, protože „film dle řady názorů poškozuje obraz ČVUT“.
Toto je možná a normální cesta. Ať si rektor stěžuje, má na to právo, Rada ČT, případně RRTV jeho námitky a argumenty jistě posoudí.
Jenže, jak píší i zaměstnanci CIIRC, kteří proti odvolání svého šéfa protestují: příkaz k zastavení vysílání (v naštěstí stále ještě svobodné a nezávislé) České televizi, je „příkladem příkazu vedoucího, který není podřízeným splnitelný“.
Ředitel Mařík logicky neměl šanci ovlivnit program veřejnoprávní televize. A neměl by jej mít ani kdokoli jiný. Ani rektor, ani politik, předseda vlády nebo prezident.
Kde je ve sporu mezi novým vedením ČVUT a CIIRC pravda, nevíme. Rektor Petráček, jaderný fyzik, je možná odborně mužem na svém místě. Jenže v podobné pozici nejde jen o odbornost, ale i o jisté společenské postavení a vliv na veřejný život.
Pokud Petráček vyčítá Maříkovi, že poškodil dobré jméno ČVUT svými výroky v „nechtěném“ dokumentu, dopustil se sám rektor mnohem zásadnějšího prohřešku.
Člověk, který takto otevřeně vyzývá k ovlivňování obsahu nezávislého média, který podřízené nutí, aby nechali stáhnout z vysílání kritický pořad (jakkoli je to nemožné), nemá ve význačné funkci rektora ČVUT co dělat.
Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám