Obchodní dům Brouk a Babka má za sebou zajímavou historii. Název získal podle studentů obchodní akademie v Praze. Více už však v dalším díle Drbny historičky Jan Schinko.
V roce 1928 si pronajala pražská firma Brouk a Babka v Budějcích od rodiny Smetanů obchodní dům LIDO na rohu dnešní ulice Karla IV. a Kněžské a zařídila si v domě svůj obchodní dům B + B. Snadno se poté ustálil domácí název Broukárna. Přispěla k tomu i jazyková hříčka, protože babka je lidově brouk chroust, tudíž dva brouci. Na obchodní akademii v Praze byli studenti Babka a Brouk v abecedě za sebou a oba společně byli vyvoláváni k tabuli. Až jeden profesor je začal vyvolávat opačně „Brouk a Babka“, což mělo lepší rytmus.
Roku 1908 založili Jaroslav Brouk a Josef Babka společně koloniál v Praze na Letné a v roce 1911 již na Letné pravý obchodní dům B + B. První rok měli ztrátu a asi proto Josef Babka z firmy odstoupil, vrátil se do Klatov, kde si otevřel koloniál a benzinovou pumpu. Byli ale kamarádi, tak v názvu firmy B + B zůstal. V roce 1935 koupil Jaroslav Brouk v Divadelní ulici patrový obchodní dům Glogau. Nechal dům zbořit a postavit na rohu Divadelní a Široké Broukárnu. Podle projektu zdejšího architekta Karla Chocholy stavěla firma V. Kvasil a spol.
Jaroslav Brouk koupil dům Glogau od Mořice a Arnoštky Glogauových v lednu 1935 za 455 tisíc korun. V březnu byl Glogau zbořen a za pět měsíců se otevírala Broukárna. Místo to bylo exponované, poněvadž Glogau byl také známý obchoďák. Nový dům B + B vypadal velemoderně. Budějce se v kategorii obchoďáků dotáhly na velkoměsta Evropy. V ekonomických publikací je uváděno, že Jaroslav Brouk celkovou koncepcí obchodních domů dokonce předběhl svět (včetně Ameriky, i když odtud si také něco převzal). Předností byla dokonalá organizace, maximální hospodárnost, ochota a spolehlivost zaměstnanců, solidnost a životní filosofie.
Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda
Z hlediska architektury je Broukárna postavena ve stylu funkcionalismus, ale ne tak ostře vyzývavě hranatě a to zásluhou vkusu Karla Chocholy (projektoval také bio Kotvu, palác JČE atd.). Jedině, co se dalo Broukárně vytknout, bylo nedodržení hodnotného podloubí v Divadelní. Glogau podloubí měl. Radnice tehdy o podloubí nedbala (Velký pivovar také měl podloubí, dnes Savoy.)
Broukárna byla s velkou slávou otevřena dne 30. srpna 1935. Zúčastnil se i Jaroslav Brouk. Zachoval se o tom dokumentární film, který připomněl před lety Karel Čáslavský v pořadu Hledání ztraceného času. Na snímku pořízeném ze Široké ulice po březnu 1935 se Broukárna staví, velký poutač upozorňuje, o co jde. Divadelní ulicí zrovna jede na Lineckou tramvaj. Po 2. světové válce převzal domy B + B po Jaroslavu Broukovi st. (1884 - 1953) Jaroslav Brouk ml. (1910 - 1989).
Po znárodnění firmy B + B přišli noví poúnoroví politici k prosperujícím Broukárnám něco jako slepí k houslím. V Budějcích byla Broukárna v roce 1951 zapsána do obchodního rejstříku pod názvem Vltavan. V roce 1976 se začal stavět na Lannovce Prior. Roku 1979 se otevřel a neudržovaná Broukárna trpěla. Prior ji „spolknul“ a zařídil v ní Dětský dům. Nepovedlo se a dnem 31. července 1983 byla Broukárna z důvodu havarijního technického stavu uzavřena.
Dlouho se nic nedělo, až se opravila a dne 1. června 1989 zase slavnostně otevřela. V televizi byl o tom šot, vyzněl však negativně. Nával a fronty tam byly, ale otevřena byla jen tři patra, nejezdil výtah, nebyly suvenýry, brouci babky žádní. Po roce 1990 vznikl budějcký Obchodní dům Brouk a Babka.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
