Dnešní historické okénko nás zanese na Lidickou třídu v Českých Budějovicích. Ta se od roku 1978, jak ji vidíme na snímku, příliš nezměnila. Některé původní podniky tu najdeme i dnes.
Snímek křižovatky Lidické a Matice školské z roku 1978 se od současnosti liší jen o přízemní domek cukrářského mistra Felixe Vykysalého. V roce 1978 tam už sice cukrárna nebyla, prostory obsadil obchod Akvárium, ale to jen proto, že útvar hlavního architekta radnice vydal dne 15. března 1968 rozhodnutí, že tento domek a restaurace Kotva budou demolovány. Naštěstí se tak nestalo, poněvadž přišlo nadějné jaro a léto 1968 (tedy do 21. srpna 1968) a radnice nestačila svá rozhodnutí realizovat. Radní měli práci sami se sebou, osočovali se vzájemně, kdo co řekl před a krátce po 21. srpnu a na podzim 1968. Díky tomu se v cukrárně ještě na 10 let usadil obchod Akvárium.
Vpravo na rohu je stále řeznictví u Stožických. Dva bratři Stožických, Alexandr a Jan, měli od roku 1914 hlavní závod na rohu Jírovcovy a Smetanovy ulice. Na Linecké měli pobočný závod. Proto se někdy nemohou pamětníci dohodnout. Ti z Pražského předměstí mají za to, že u Stožických bylo v Jírovcovce, starousedlíci z Lineckého předměstí namítají, že u Stožických bylo jedině na Linecké. Neshodnou se ani na tom, který byl který, protože jeden byl prý hubený, druhý tlustý. Ale jejich řeznictví tam i tam mělo pověst chvalnou. Svědčí o tom i fakt, že na Lidické řeznictví u Stožických stále najdeme. V Jírovcovce byl objekt Stožických nedávno zbořen.
Cukrářský mistr Felix Vykysalý se narodil v roce 1896 ve Švýcarsku a přes praxi ve vyhlášených vídeňských cukrárnách se před rokem 1932 přistěhoval do města. Domek koupil s chotí Markétou od Jana a Kateřiny Němcových. Obstál v konkurenci cukrářů z okolí. Ti byli vedle biografu Kotva u Chrášťanských, naproti Kotvě u Širůčkové, u Cábů a ještě pátý cukrář Jan Melmer měl krám naproti Měšťanskému pivovaru. V předsálí biografu Kotva se prodávaly cukrovinky, hašlerky, ledovky, atlasky, fialky, eskyma, které při filmu tak nešustily a nechroupaly jako později popcorny, brambůrky apod. Felix Vykysalý měl vídeňské recepty, Cábů zase vyhlášenou zmrzlinu. Dalo by se předpokládat, že když se cukráři na Linecké usazovali, jistě tam měli úspěch. To se ale nedalo říct třeba o Rudolfovské nebo Žižkově ulici.
Za Vykysalého cukrářstvím směrem k Tylově ulici stály dva domy, které byly zbořeny před rokem 1971, ty výstavbě polikliniky překážely. Cukrárna vyloženě ne. Dnes je tam stejně trafika, bufet a starý strom. Majitelem prvního domu byl Vojtěch Jindra, sídlil zde obuvník Václav Masák, bydleli tu také Vlachů a Lieblů. Ve druhém domě měl holičství a kadeřnictví Maxmilián Toms. Jako správný holič byl o všem, co se děje v okolí, dobře informován. Kluky na přání stříhal „na havla“. Maxmilián Toms měl filiálku nebo hlavní holičský salon v Nádražní ulici (tehdy Denisova) v domě bývalého hotelu U města Budějovic. Na konci války v březnu 1945 byl tento hotel bombardováním zničen (dodnes je v těch místech na rohu Nádražní a Průmyslové proluka).
Poliklinika Jih se stavěla v letech 1971 až 1978 podle projektu Stanislava Víta a kolektivu v rámci generálního projektu podniku Stravoprojekt. Investorem byl Okresní ústav národního zdraví (OÚNZ). Pracovní název polikliniky byl Poliklinika OÚNZ. Název Jih vznikl z praktických důvodů, protože Na sadech byla také poliklinika a „Říhárna“ se stejným označením. Netýkalo se to hlavní nemocnice, která byla KÚNZ (Krajský ústav národního zdraví) a vojenské nemocnice.Dvoupatrový dům vlevo na snímku z roku 1932 demolice kolem polikliniky Jih ustál. Sídlil v něm další holič Jindřich Činátl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.