Rudolfovská silnice (dnes třída) byla určena c. k. dvorským dekretem z roku 1770, který stanovil povinnou silnici z Budějovic přes Třeboň a Tušť dále do Rakouska a Vídně. Z důvodu různé c. k. administrativy se začala stavět až v roce 1800.
Stavba byla přerušena válkami, takže se pomalu dokončovala v letech 1811 až 1827. Tato císařská silnice byla vyměřena s ohledem na tehdejší vojenskou techniku tak, aby nemířila přímo do centra města, ale aby se případně nepřátelské síly zarazily na sadech. Tehdy byly pořád nějaké války a každou chvíli někdo někoho přepadnul, zvláště Napoleon Bonaparte.
Na sadech bývalo navíc barokní opevnění. Císařské silnice byly vyměřeny co nejvíce v přímce. Ze sadů je Rudolfovská přímá až na někdejší Krásnou vyhlídku, kde bývalo šikovně umístěné mýto. Tedy šikovně pro erár. Před rokem 1900 byla Na Krásné vyhlídce postavena česká rolnický škola. Do roku 1868 byla Rudolfovská bez dopravních problémů. Dokonce ani viadukt (původně tam byly dva viadukty za sebou) nedělal zprvu potíže. Teprve po roce 1918 bylo ve městě asi 19 automobilů, což znamenalo 19 až 38 průjezdů aut denně, asi tak dvě auta za hodinu.
Rudolfovská se zastavovala domy různě. Radnice dbala jen na půdorys. Ještě před únorem 1948 byla uveřejněna koncepce, že se musí s Rudolfovskou něco dělat. Domy tam byly příliš nízké, spočítalo se, že 16 domů je přízemních, 25 domů má jedno patro. Dvanáct domů je dvoupatrových a jen tři domy jsou třípatrové. Gotika až baroko být na Rudolfovské nemůže, poněvadž na to je ulice příliš mladá. Radnice po únoru 1948 sice souhlasila, ale víc nic, zaměřila se na Lidickou, Pražskou a později na viadukt.
Vlevo na rohu ulice Na Sadech je zájezdní hostinec známý pořád již jen jako dům U Brabců. Ze sídel východně za viaduktem (Nové Vráto, Staré Vráto, Zvíkov, Rudolfov, Lišov, Slověnice atd.) odkud se jezdilo i chodilo na trh, byl hostinec U Brabců komunikačním uzlem. Jistě se přitom také pilo, ne-li něco propilo.
Za socialismu byly v domě U Brabců obchody vlevo Elektro - Televize, vpravo Čerpadla. Po roce 1990 se obchody změnily. Jedna nová firma razila: „Centrum výhodného nákupu, vše za hubičku“. Nával se však nekonal. Možná by se konal, kdyby upoutávka zněla: „Za hubičku 30 % sleva.“
Na druhém rohu Rudolfovské a sadů sídlila speditérská firma Václava Průši. Ve městě byly velké dopravní firmy Ferus, Průša a později Reiter. Dnes je u Ferusů na Senovážném náměstí památkový ústav, Průšův dům byl zbořen a je tam nový dům. Reiterův dům posloužil jako první samoobsluha ve městě zvaná gastronom či gastráč, ale poté byl kvůli Gomelu také srovnán se zemí.
U Průšů v přízemí se za socialismu zařídila mlékárna. Jedna z posledních, kde se pro mléko chodilo s konvičkou. Paní prodavačka zamíchala mléko cejchovanou nádobkou, aby v mléku byla také smetana usazovaná na povrchu a nalila mléko do konvičky. Podle pamětníků bylo mléko dobré, protože jako děti cestou domů mléko upíjeli. Připomínají, že upíjeli i pivo, zvláště černé od Kapra.
Na druhém domě zprava je nápis Tovární sklad suken, T. Traxler. Nápis se tam držel ještě poté, kdy Tomáš Traxler přesídlil do Sterneckovy ulice. Rudolfovská bývala třídou automobilů a řezníků. To zdánlivě nesouviselo, ale každý pořádný šofér za první republiky potřeboval pořádné maso a uzené, knedlík a zelí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
