Každý, kdo kdy projížděl Žižkovkou, míjel stejnojmenná kasárna nebo monumentální budovu bývalého Podniku výpočetní techniky. V jejich okolí se ale nachází i další zákoutí, která by neměla uniknout naší pozornosti.
Na snímku je zachycena Žižkova třída, v té době Schmerlingova, směrem na Senovážné náměstí. Zcela v pozadí lze rozeznat starou nemocnici. Časově se může snímek upřesnit podle toho, že ještě ve městě nenastala doba tramvajová (prvně tudy jela tramvaj na konci roku 1908) a přitom již stojí Růžencový kostel z roku 1900. Po pravé straně se v roce 1908 položily zdvojené tramvajové koleje, na nichž se tramvaje vyhýbaly a stanice se nazvala „U Třílvové ulice“. Pravidelné dvě linky P a L tudy začaly jezdit následující rok 1909, kdy již byla v provozu městská elektrárna. V prosinci 1908 tudy slavnostně projely na dynamo.
V zástavbě vlevo odolává před areálem Petrínů renesanční sýpka, která patřila ke dvoru, jehož obytná část, chlévy, stodola apod. již zmizely. Sýpka byla také později zbytečně zbořena. Poté tam asi 60 let nebylo nic. Jen prodej uhlí, a i ten zanikl a potom byla zarostlá proluka obklopena ohradou.
To nebylo z hlediska informací tak marné, poněvadž na ohradu se vylepovaly plakáty. Celá dlouhá řada pestrých plakátů. Chodilo se pěšky, kdo šel okolo ohrady, při chůzi letmo přehlédl plakáty a věděl, co se ve městě děje. Rádio neměl za 1. republiky každý, takže když přijel lepič plakátů a pomocí koštěte namáčeném ve kbelíku s lepidlem instaloval plakát, zastavovali se lidi a četli, co je.
Teprve v roce 1986 byla v místech někdejšího dvora U Tří lvů postavena školní jídelna pro dopravní učiliště. Na snímku to vypadá, že do nové ulice U Tří lvů vede jen malý průchod. V ulici U Tří lvů je sice secesní dům s reliéfem tří lvů, ale název dostala ulice podle dvora U Tří lvů. Na jeho bráně byl totiž obraz představující Daniela v jámě lvové. Možná tím chtěl majitel dvorce či hospodář něco vyjádřit. Podobně radnice na vrcholu kašny Samsona krotícího lva - symbol síly (své).
Za frontou domů po levé straně upoutává kostel s věží. Stavěl ho v roce 1900 Jakob Stabernack podle vlastního návrhu. V současné době není ze Žižkovky skoro vidět. Stavitel totiž už předtím roku 1893 upravil starší objekty na mateřinec a seminář řádu Petrínů. Kostel P. Marie Růžencové tím situoval dozadu. Jen mohl udělat vyšší věž. Na domě, který zakrývá kostel, byla v roce 1900 vysazena mosaika. V mosaice je P. Marie Růžencová a ve spodní části dvě menší postavy. Jednou je P. Klement Petr, iniciátor stavby, a druhou biskup Martin Josef Říha, který areál vysvětil.
Žižkova v tomto úseku se po postavení starého nádraží v roce 1868 nazývala Nádražní, od roku 1887 Schmerlingova a od 1919 Žižkova. Po letech v čase budějovického jara a léta 1968, když se už vědělo více o vztahu zemana Jana Žižky z Trocnova k městu Budějovice, uložilo plenární zasedání MěNV dne 27. června 1968 pracovní komisi pro názvy ulic, aby uvážila, zda má být název Žižkovy třídy nadále ponechán. V úvahu připadalo rozdělit příliš klikatou Žižkovu na dvě ulice.
Pamětníci připomínají, že uhlí a jiné palivo zde prodával Jan Kalista a ve výpravném domě vlevo sídlila po roce 1945 Oblastní úřadovna osídlovacího úřadu a Fond národní obnovy. Byly to důležité úřady, ale brzy zanikly a na jiných místech zase vznikly jiné důležité úřady.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
