Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Františkovi Schestauberovi. Konkrétně tomu nejstaršímu. Jako vyučený pokrývač nastoupil v roce 1906 na místo Františka Turinského, a stal se novým věžným na Černé věži. Kolik měl manželek? Kolik lidí v jeden čas bydlelo na věži? A kdy byly služby na věži zastaveny? I to se dozvíte v dnešním textu.
Na snímku z dubna 1927 je hlavním motivem pohřební průvod se zesnulým Františkem Schestauberem a současně je zachycena východní strana Pražské směrem do města. Pohřební průvod zatáčí z Pražské do Pekárenské směrem ke staroměstskému hřbitovu. Snímek je zřejmě pořízen z patra domu s hostincem U Města Tábora, který stál na druhém rohu Pražské – Pekárenské. Velmi dlouhý smuteční průvod svědčí o široké oblíbenosti věžného na Černé věži a člena hasičského sboru Františka Schestaubera. Pro orientaci se označuje tento František Schestauber jako nejstarší. Následovali totiž František Schestauber ml. a František Schestauber nejmladší.
František Schestauber st. žil ve městě v letech 1876 až 1927. Byl vyučený pokrývač a v roce 1906, kdy zemřel věžný František Turinský, nastoupil na jeho místo. Když na jedenáctiletku v České ulici nastoupila Anna Schestauberová, asi všichni učitelé (na každý předmět byl jiný učitel) se jí při prvním představením ptali jestli je dcera nebo vnučka Františka Schestaubera. Tím mysleli Františka Schestaubera ml. Zklamala je tím, že není a ani jinak příbuzná.
František Schestauber st. měl na Černé věži celkem čtyři manželky. První tři asi nečekaly, co bydlení na věži obnáší. V mladém věku krátce po sobě zemřely. Jako důvod se ovšem neuváděla „věž“, ale určitá nemoc a v jednom případě potrat. Každý den nahoru a dolů 125 schodů, někdy i vícekrát, jistě nemocem a potratu nepřilepšilo. Až v roce 1925 si vzal čtvrtou manželku Františku Otrubovou z Čížkrajíc u Trhových Svinů, která na věži vydržela. Podle Františka Schestaubera ml. bydlelo jeden čas na věži 12 lidí. František st. měl celkem 7 dětí vlastních a ještě 2 vyženil.
Stejně se ale František st. na věži se čtvrtou manželkou mohl radovat jen dva roky. Dne 30. března 1927 na věži zemřel. Kamarádi hasiči ho snesli z věže dolů. Kdo byl na Černé věži, jistě si může představit, jak mrtvého kamaráda nesou dolů. Radnice poté musela řešit, kdo bude věžným a bude bydlet nahoře. Hlášení hodin a oznamování půlnoci přerušeno nebylo, poněvadž František st. měl tři pomocníky. Moje mamka Marie Korbelová bydlela v ten čas v Hroznové ulici skoro pod věží. Pamatovala půlnoční hlášení a také zvony. Velký zesnulým majetným občanům zněl v rytmu „měl pole, lesy, dům“, malý umíráček nemajetným „neměl nic, neměl nic“.
František Schestauber ml., narozen v roce 1906, byl toho času na vojně, odkud ho radnice ho vyreklamovala. Hned jak se dostal z vojny domů nastoupil službu na věži. A následujícího roku 1928 se oženil s Helenou Šandovou z Kněžských Dvorů. V roce 1929 se jim na rodil syn František Schestauber nejmladší. František ml. chodil na věž ještě v roce 1958 (po roce 1946 již všichni na věži stabilně nebydleli). Zvonil dle požadavků Děkanského úřadu. Zaměstnancem byl radnice, v dokladech je uvedena za zvonění odměna 90 Kčs, ale není z toho jasné, jestli za jedno zvoněním nebo za den anebo třeba za týden. Úředně byly služby na Černé věži zastaveny před rokem 1964.
Občas se objeví nápad obnovit z Černé věže půlnoční hlášení. Marná informace by to nebyla. František Schestauber st. to uměl zahlásit, čekalo se na to.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
