Českobudějovická radnice je symbolem města už po staletí. Současná barokní stavba však v sobě ukrývá mnohem starší části a její podoba se postupně vyvíjela od gotiky přes renesanci až do dneška. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná, kde sídlila první městská správa, jak se radnice rozrůstala a jak její rozhodnutí ovlivňovala podobu Českých Budějovic.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do časů, kdy v jižním traktu budějovického kláštera sídlila královská mincovna. Přibližuje její fungování, spory s místními církevními představiteli, příběh budějovických tolarů i to, jak se název této mince postupně rozšířil po Evropě a stal se předchůdcem dnešního dolaru.

Dnešní ulice U Černé věže patří k nejstarším a historicky nejproměnlivějším ulicím v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její cestu od středověké Židovské ulice přes Sterneckovu, Stalingradskou či UNRRA až k současnému názvu. Přibližuje také osudy zdejších domů, obchodů i příběh Jana Žižky, který si podle dochovaných záznamů v ulici půjčil peníze od dvou židovek.

Na rohu Palackého náměstí a Skuherského ulice vznikl koncem 19. století novorenesanční dům se zlatou koulí, který měl být součástí velkorysých plánů nové městské čtvrti. Historik Jan Schinko připomíná proměnu tehdejšího „Josefáku“, jeho nenaplněné ambice i každodenní život kolem Palackého náměstí na přelomu 19. a 20. století.

Rudolfovská třída patří k nejstarším dopravním tepnám Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky popisuje její vznik na počátku 19. století, připomíná spory o podobu Dlouhého mostu i nerealizované plány, které z ní měly udělat velkoměstský bulvár. Dnes přitom zůstává ulicí, která se od dob před druhou světovou válkou změnila jen málo.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy českobudějovičtí zastupitelé řešili, kolik hospod je pro město tak akorát. Jednu hostinskou živnost bez milosti zamítli s tím, že město už víc hostinců nepotřebuje. Kolik bylo tehdy ve městě hostinců, jak přísná pravidla museli hostinští dodržovat a jakou roli hrály hospody v politickém i kulturním životě, si přečtěte v historickém ohlédnutí.

Vánoční strom na náměstí, zpívání koled, rodinné zvyky i blyštivé výlohy plné lákadel. Vánoce v Českých Budějovicích měly už za první republiky silný společenský i komerční rozměr. Připomínaly ale také chvíle sounáležitosti, klidu a lidskosti.

Levý břeh Mlýnské stoky ukrývá zajímavou historii. V 19. století tu fungovala vyhlášená Plzeňská pivnice, která lákala na dobré pivo i kuchyni. Střídali se zde hostinští, měšťanský pivovar i podnikavý Adolf Busta, aby nakonec budova přivítala divadelníky. Příběh místa od pivních půllitrů po loutky připomíná Drbna historička.

Lávka u Pětidomí dnes vypadá nenápadně, ale její historie sahá až do časů, kdy tudy vedl vůbec nejdelší most ve městě. Jak se měnila cesta přes ranžír a proč si čtvrť vysloužila pověst „republiky pro sebe“?

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii Jírovcovy ulice. Té dlouhé roky chybělo osvětlení, a patřila tak mezi ty méně bezpečné ve městě. Výjimkou však nebyly ani četné potyčky, které policisté řešili v kině, jež v ulici stálo až do roku 1909.