První letošní díl Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Černou věž, respektive na zdivo, ze kterého je postavena. Jaký byl systém pokládání jednotlivých kvádrů? A proč se do nich vytesávaly dírky?
Na snímku se zblízka a při vhodném úhlu slunečního svitu představuje přízemí západní strany Černé věže. Základna věže má rozměry 11,11 m na 11,15 m. Uvnitř je čtvercová místnost o straně 4,95 m, síla zdiva u základů je 3,10 m a u hodin 1,96 m. Přízemí je zaklenutou křížovou klenbou. Občas se vyskytne dotaz, co je uvnitř. Vlastně nic zvláštního. V době, kdy se mezi věží a Hroznovou konaly trhy, se v přízemí skladovaly rozložené stánky. Dnes technické a požární nářadí.
Kamenné kvádry jsou uloženy ve vodorovných řadách, vazby jsou dodrženy, ale zdá se, že kameníci pokládaly kvádry tak, že když byl přísun malých, „jeli“ malé, když byli k dispozici velké, pokládali velké. Některé i na výšku. Kvádry se vytahovaly nahoru pomocí žentourů a kladkostrojů. Do kvádru se vytesaly dírky (ještě jsou na některých kvádrech vidět) a do nich se zasekla ramena rozměrných kleští. Nazývaly se krepny. Nestavělo se zvenku, ale s velkou pravděpodobností zevnitř. Uvnitř se také lépe mohlo ukotvit štenýřové lešení a bylo to bezpečnější.
Zdivem zevnitř byly kameny z lomu, asi mírně opracované, vnější strana byla pečlivě pokládána otesanými kvádry. Stavební kámen se těžil v městském lomu poblíž vesnice Ohrazení u Ledenic. Na místě se částečně otesával a poté se vozil do města. Vozili ho v rámci roboty lidi z vesnic, které patřily k městu. Pomáhalo také město Lišov. Purkmistra a rada města poslali městu Lišov žádost: dokavaď dobré časy jsou, aby jim sousedsky pomohli některou fůrou, neb se jim jinak odmění a odplatit chceme. Vám dobře a šťastně míti vinšují purkmistr a rada města Budějovic Českých.
Ptal jsem se znalce krajiny v okolí Ohrazení a Ohrazeníčka (dříve České Ohrazení a Německé Ohrazení) jestli tam ještě lom je, že bych se tam zajel podívat. Tak prostor je tam, ale už to nevypadá jako lom a není možné ho v porostu najít. Ví, kde je, musel by mě k tomu lomu zavést. Navíc tam podle něho nic není.
Kamenickou huť řídil za stavitele Itala Vincence Vogarelliho (to byl třetí a konečný stavitel věže) český mistr Tomáš Jarolím. Podle zjištění Daniela Kováře a Pavla Koblasy Vincenc Vogarelli patrně ostrými slovy na Tomáše Jarolíma zaútočil a vmetl mu do tváře, že svou kamenickou prací způsobuje přílišný nepořádek na hřbitově kolem staveniště a brání plynulému průběhu pohřbů. Jarolím to považoval za urážku a na Vogarelliho si stěžoval na radnici. Spor řešila městská rada v lednu 1575
Radní museli rozvaděné mistry dávat dohromady. Vyslechli obě strany a vyřešili to tím, že přidali Jarolímovi na platu 15 kop míšeňských grošů a Vogarelli se mu musel omluvit, a navíc kamenického mistra udobřit pintou vína.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
