Čtvrtek 11. 6. 2026 | Svátek má Bruno
Dnes, 16:00
Dnešní ulice 28. října patřila na přelomu 19. a 20. století k nejvýstavnějším budějovickým třídám. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměnu od Střelnické ulice se střelnicí ostrostřelců až po reprezentativní adresu s novorenesančními domy, úřady a obchody. Věnuje se také osudům mariánského sousoší, domu U Červeného raka nebo plánům na prodloužení ulice směrem k Pražské třídě.
Pohled do Střelnické ulice, dnes ulice 28. října, z Mariánského náměstí směrem ven z města, až v pozadí končící na české reálce postavené v Haasově (Zátkově, dnes Šrámkově) ulici. Hovorově bydlet v ulici 28. října nebo jít do ulice 28. října je trochu nešikovné. Vyskytuje se spíše termín „na Říjnu“. Původní název Střelnická souvisel se střelnicí budějovických ostrostřelců, táhnoucí se podél Pražské.
Vlevo stojí barokní sousoší P. Marie z roku 1716, vpravo klasicistní dům U Červeného raka (později ústav hluchoněmých) z roku 1847. Sousoší má do ulice neobvykle zadní plochou stranu. Mezi nimi vede poměrně užší vozovka, ale zase ne tak úzká, aby byl morový monument odstraněn. Sousoší bylo rozebráno po roce 1948 hlavně na nátlak nových politiků. Kamenné kvádry byly odvezeny do zahrady špitálku na Pražské, sochy se ukryly na biskupství.
Po morových epidemiích na začátku 18. století stavěla města na svých náměstích sochy P. Marie a morové sloupy jako poděkování za zvládnutí moru nebo, jako v našem případě, za to, že se mor městu vyhnul. Dnes jsou v mnoha městech mariánská sousoší centrální vertikálou na hlavních náměstích (největší je v Olomouci).
Čtvrtek, 4. června 2026, 16:00
Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům...
U nás stál na náměstí do roku 1716 pranýř. Toho roku navrhl geometr Rappa postavit na náměstí velkou kašnu a z ní rozvody do malých kašniček na několika místech. Pro město byla voda prioritní. Jistě radní vážili varianty mariánský sloup versus kašna a rozhodli se postavit monument P. Marie před barbakánem u Pražské brány, kde tehdy náměstí ani nebylo, jen křižovatka cest a několik domů na Pražské se zájezdní hospodou. (Podobně budoucí Senovážné a Wilsonovo.)
Městský stavitel Josef Sandner postavil dům U Červeného raka vlastně za zády mariánského sousoší. Dal přednost linii vznikající Střelnické ulice, která byla oficiálně pojmenována Střelnickou v roce 1875. Můžeme odhadovat, že se mu nechtělo zatáčkou dostat sousoší do ulice nebo dům (později ústav hluchoněmých) postavit stranou. Prostě radní takto rozhodli.
Po roce 1880 začala ve Střelnické velká výstavba výpravných domů, v tom čase moderních, zejména po západní straně ulice, zasahující do Gymnasijní ulice směrem k českému gymnáziu a částečně Smetanovou ulicí do Mariánské ulice (dnes dr. Tůmy). V nových velkých domech s novorenesančním a historizujícím stylem bydleli hlavně Němci. Protější strana byla převážně česká s hostinci U České koruny a Na Střelnici. Za rohem ve Smetanově ulici byl hostinec U Mičanů.
Čtvrtek, 21. května 2026, 16:00
Senovážné náměstí dnes patří k rušným dopravním uzlům Českých Budějovic, ještě na začátku 20. století ale sloužilo hlavně trhovcům, formanům a sedlákům z okolních vesnic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná dobu zelných a...
V roce 1891 na schůzi obecního zastupitelstva navrhl Adolf Haas prorazit Střelnickou dále přes Pekárenskou na Pražskou. Zastupitelé návrh neschválili, ale ani nezamítli, jen jej odložili do doby, až se vyřeší pozemky. Mezitím se však v roce 1894 postavila v Haasově ulici (Šrámkova) slavná matiční česká reálka, která protažení Střelnické zastavila.
Adolf Haas měl na prodloužení Střelnické svůj zájem. Právě toho roku 1891 si postavil na začátku ulice (vlevo na snímku) novorenesanční palác se dvěma baňatými věžemi. Následně jej však pronajal eráru. Od roku 1892 zde v Haasově domě sídlily c. k. okresní hejtmanství a c. k. školní rada. Za socialismu zde bylo nějaký čas oddělení pasů a víz, dnes Policie ČR.
Nějaké problémy mezi Čechy a Němci ve Střelnické, Němci zvané Elitegasse, nepřekračovaly průměr. Ani v podstatě nemohly. V živé ulici sídlilo vojenské staniční velitelství, posádkový soud, c. k. úřady, četníci, poštovní úřad 4 a řada obchodů. Jen v hospodě Na Střelnici to občas někdo přehnal.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
